ONEMOCNĚNÍ YYČTENÁ

Než jsem zapsal své poznámky, pečlivě jsem si přečetl z podobné literatury na internetu. Možná, že je tam i nějaké zpracování tohoto tématu je, tak jako nabídka knihy k objednání.

Mně se však nejedná o studium, ale jen o podnět, že něco takového kupodivu existuje a vyvolat případnou diskusi.

Hned nějak po válce jsem četl, že někdo za oceánem zveřejnil poznatek, že i z vlastního písma můžeme vyčíst i latentní (skryté) choroby, které by měly „vypuknout“ o mnoho let později. Zpráva to byla zajímavá povzbudivá, ale pro tu dobu asi tak všechno.

Však čas i mne přesvědčil, že tvrzení je pravdivé. Byl jsem na internátním dálkovém studiu, kdy při konci odpoledního studia jsem zjistil, že písmo sice začíná obvyklou velikostí, ale bez mého úmyslu během psaní se písmenka nápadně zmenšují. Proto jsem se na tento nedostatek ihned zaměřil a výsledek byl zas opačný. Písmo, jakoby samo od sebe, zas se jen zvětšovalo. Dál jsem se tomuto jevu ani nemohl věnovat, ale při sportovní činnosti jsem už doslova padl, teplota přes 40° C, diagnosa infekční angina a okamžitý převoz domů.

Ani po této příhodě se v tomto oboru nic nezměnilo. Avšak v současnosti, kdy už týdny se snažím dopátrat se původce občasného nutkání k hlubokého dýchání, opět se předvedlo i mé písmo. Píši jen s mimořádným soustředěním a jednotlivá písmena
i tak víc připomínají jednotlivé pokusy o namalování preclíku. Je to skutečně legrační, ale víc by bylo, kdyby tento poznatek byl čemukoliv nápomocen.

Předpokládám, že i někdo jiný se setkal s náhlou změnu vlastního písma a napíše nám o tom a nebo dokonce existuje někdo, kdo vyčtené umí i odborně zpracovat. Kdybych jen upozornil na existenci signalizace onemocnění v písmu, nepsal jsem tento článeček zcela zbytečně.

Nedalo mi to a přece jsem kontaktoval psychiatra důchodce. Jeho názor: „blbost“.Jen dodávám. Někde něco stále vázne. Já jsem se s tou "blbostí" potkal už dvakrát, dokonce až „na vlastním těle“.