Laudanum mea publicae

Ovládni mě.

Chci, abys se mnou manipuloval.

A svoje péro si honil nad mojí fotkou.

Jsi top.

Můj strop.

Zlíbat tě.

Uctívat jako boha.

Feťáckýho losera, kterej nestál by mi byť za úsměv, jak se ke mně chová.

Jak se ke mně vlastně chová

..jako já.

K sobě?

Porozumět ti neumim.

Jo, fakt ne.

Umím tě obejmout.

To je tak všechno.

Všechno.

Jestli to ucitíš.

Vyšlu signál, jen myšlenky.

Ráno, až budeš se ptát jestli jsem kurva.

A já budu zběsile kývat.

Meleš hovna.

Přesto tě budu chtít líbat.

Moje hardcore.

Můj oheň.

Pro ně bys byl stvořen.

Nebo pro mně.

Na osmdesát vteřin.

Ve mně.

V mém hrobě.

Objevili by jsme, že nejsme víc, než jen.

Slovo.

Tři písmena.

Touha je zázrak, kámo zázrak.

Vážně tě poslouchám.

Ukládám.

Němůžu z tebe, ale žít.

A nebyl bys muj standardní. Ni první. Bo poslední.

Ale chci žít tady.

Teď.

Z toho, že je mi s tebou dobře.

Všechno ti dám.

Jen ne lásku.

Tu jsem dávno rozdala.

..přijdeš si jen tak, tváříš se, jako, že nechumelí. ..a nad mojí hlavou..jen krkavci krouží..