Dvě sousedky

Sousedky vám při kafíčku
řeči vedou stále,
mužům dají po košíčku,
nikdo je nesvede.

Zachovaly sobě víru,
že muži kanci jsou,
hned projedou každou díru,
tyhle pekel samci.

Časem jedna názor mění,
samota ji tíží,
večer cítí divné chvění,
když se k jeho dveřím blíží.

Proč by měla lehat sama,
když ji moří touha,
přestože je slušná dáma,
teď se tiše rouhá.

Za sousedkou nečekaně,
Tu večer zašla,
vztekem ji hned svrbí dlaně,
když tam chlapa našla.

Pak si daly láhev vína,
sliby berou zpátky,
na něj teď čekáj hrátky,
ve třech to bude dřina