Kam víříte ?

 

Procházím se po městech budoucnosti

 vidím zakázané stavby okem těch co je staví

  v nich jsou textury a rezonátory

    nové domy a vzory....

      kubické obzory...

 

 

 

Do prostoru před vystupující přiletěl zvuk...

..jeho vibrace manifestovala obzor...

...do něhož vstoupil pozorovatel...

....za heisenbergův horizont...

.....hřídel na křídlech vřídel...

......performací a perforací...

 

....stavím se nahotou na hlavu...

 ....abych uzřel tinkturu částic...

.....ze země tíže odlétá...

.....gravitace je země daleká...

....visíme jen tak oktávami...

....přelétavě peřejeme hrami...

....za vzácné teplo s osnovami...

 

....do hlavy mi vkrádají se...

....opět a zase opět a zase...

...dotékavé kompozice...

...vtékavé nukleární hlavice...

....obtišené petlice...

....dvojocasé lvice...

...přesné ticha velice...

 

...ve dvou stín krájí nostalgie...

...ztracené sny hořknou nadějemi...

...v zemi slévají se soukročí...

...kdo nás to dnes zase otázkami umučí...

 

...Autor...subjekt...člověk hravý ?

  ...není kocour znovu starý...?

    či výherce dnem vtírav ?

    prostor je dnes dravý.

    zrak pátravý...

    už zase...

 

   On váza 

   růže

   a rosé Selaví...

 

  v zahradách souplaví...

   nad mosazí...

    trocha trochejů...

 

  ...se sázaví...

.....jsme takoví brouzdaví...

   ... trošku klouzaví...

 

 ....veršláci.

    za slémě šli...

 

 ....na hlavu si kašlali..

 

....vydírat se nechali...

ze Mě... 

....paměti střídali...

zřídla 

hýřidla...

kam že jsi zmizela...

 

ach ta nebe jen z nebe pršela...

kam že jsi to vše vtáhnout slyšela...

snad jen že pastelka brečela..

neb sůl hřbitovní hledá se budoucností...

a přítomnosti kat nevkročen...žádá vyznání o milost sémě...

 

 Tak dej pote ze-mě zěměžluč ..ze Mě