uno nostalgiko...

mám pár vlastností….
jsem motorný důvtipný perspektivní
úspěšný a hezký…
což by bylo hezké samo o sobě…
akorát všechny ty vlastnosti jsou s předponou ne
což zavdávalo chlapcům aby si ze mne tropili žerty takže jsem se občas popral…
a také dívkám které mě zvaly na procházky ale když jsem tam čekal /mnohdy i několik dní/…nepřišly…

jedna ale naštěstí ano…

ona teda vlastně na tu schůzku nepřišla páč už tam byla dřív než já
a vlastně ani o žádné schůzce nevěděla…natož aby mne znala…

schylovalo se k odpoledni
obláčky prachu vykopnuté do vzduchu plátěnkami se odráží ve slunci a chvíli se vznáší…
ona seděla ve stínu platanu u litinového stolku na rákosové židli
která byla vyloženě přizpůsobena jejímu tvaru těla…
/takže jsem okamžitě zatoužil být onou židlí/
a opodál se schovával pudlík meruňkové barvy ve stojánku na časopisy…
/tím jsem rozhodně být netoužil/

měla krátkou sukni šeříkové barvy a vlasy barvy zralých jeřabin svázané stejně jedlým šátkem
když se žhavý van náhle zmocnil několika pramenů
a já málem pronesl něco banálního jako že vypadá kouzelně
ale uvědomil jsem si že takoví muži už vyšli z módy
a já už jsem vyrostl z mnoha kalhot takže z toho převlékání jsem docela unavený…
no unavený možná ne ale je to dobrá výmluva nepouštět se do něčeho
na čem bych ztroskotal…

zřejmě mi četla myšlenky protože se usmála a pravila
náhodou vám ty montešortky docela sluší…
znala jsem jednoho hraběte co nosil podobné…
nedáte si se mnou sklenku pane?
tohle santé určuje kdy kde a s kým se má pít…
chce to teplo sluneční jas a iluzi že se zastavil čas…

tím mi usnadnila uchopit situaci do svých rukou…respektive do jejích…
bystrý muž by pochopil že jejím koníčkem je nostalgismus
ale to víte ty moje předpony ne
a tak se dala do vysvětlování
nebyla totiž paradoxně schopná udržet ty své v klidu
takže její mluva částečně přicházela a odcházela podle pohybů
zatímco některá slova mizela ve vánku…

jistě to znáte když si někdo potrpí na rekvizity a doplňky
či starožitný nábytek
k vaření používá starodávné recepty
například dle Markýze se Sade
kde se všechny složky tlučou šlehají drtí nebo zapalují…
mezi něž patří třeba klikvová polévka…placky s hořčičnou omáčkou nebo mrkvový čaj
takže pak můžete s jistou grácií nabídnout konverzaci ve stylu
,,Račte si dát placku milostivá,,
,,Mohu vám zalít omáčku vaše jasnosti,,
nebo ,,Chutná vám ten čaj vážený saďoure,,…

nostalgici často listují ve slovnících a vyhledávají nepoužívané slovní trylky
také mají slabost na reprodukce…sádrové slony…klec s kanárkem…
či nezkrotitelné ramínko od podprsenky…
co se týká doplňků vedou galoše…bičík /ach ten Sade/…vejíře…
čelenky…v případě mužů cylindry…
slunečníky a větrníky…

nostalgici provozují starodávné tance jako rumbu nebo tango…
také rádi zpívají lidové písně třeba Tam za vodou v rákosí…Máňa…
Jen pro ten dnešní den…
a občas zapějí i romantické serenády na téma neopětované touhy…

pro zápisky používají nostalgici opravdové zápisníky z papíru a tužku
a královna plesu smí na půlnoční hodit lahev do zrcadla…
načež vstala popadla zručně jednu z lahví co jsme ztrestali za hrdlo a rozhlédla se
zřejmě doufaje že je poblíž půlnoc se zrcadlem
/ale hledejte v poledne zrcadlo v zahradní restauraci/
tak alespoň vysklila jedno z oken a zahalekala
,,Teď by to chtělo hodit do sebe nějakého prcka!,,
a mě blesklo hlavou že se zbláznila
když chce sníst nějaké dítě
ale pak jsem si uvědomil rituální styl jazyka
jehož se kdysi používalo v nejzávažnějších chvílích života
což pochopil i číšník a překotně k nám doplachtil s dvěma panáky Curvoasié…

to byla příležitost abych se i já vyjádřil
chcete tím říci milá Fornai že lidé si myslí
že celou oblast života
všechny výšiny i hlubiny probádali jejich předci?

Zadívala se na mě
ach ano ta známá obava co se domnívá
že rozmanitost a životní radosti jsou již vyčerpány
je stará jako lidstvo samo
ale já řekla že mám nostalgii jen jako koníčka
ne že v ní žiji...

v tu chvíli mi bylo jasné že není úzkoprsá...
tak jsem jí nabídl rámě...
a světe div se přijala...



p.s.
a to by co se týká sobot stačilo
bez obav otevřete náruč jaru a užívejte...
a až se zas někdy potkáme
budu se těšit na doušek té vaší nostalgie…

https://www.youtube.com/watch?v=5rKh07EjJdw