Lucii

"Sobec vám klidně podpálí dům, aby si mohl uvařit vajíčko." Francois Bacon

Nelze tak
Nadešel čas rozloučení
snad nedostatkem pochopení
s úsměvem jen na oko
bo všechno je to na koko*

Je mi líto, že musím jít
však nechci se zde udusit
v bytě plném nenávisti
nemohu to déle snésti

A tak ti musím sbohem dát
neb začala jsem se tě bát
Nechci skončit na ulici
kde přehrabávaj popelnici
Jen pro to, že máš na mě vztek
a internet tu zase klek

Bát se kdy tě amok popadne
a jak to všechno dopadne¨
Lépe je tomu předejít
a proto musím odejít

Věru není jiné zbytí
přátelství je jako kvítí
spálí-li jej nenávist
nepřežije ani list.

Největším nepřítelem přátelství je sobectví.
Pochopila jsem, že tvůj výstup s rozmláceným notebookem byl z velké části určen mně. Probudila se v tobě zloba a nenávist, kterou jsi proti mně obrátila. Nevím proč, možná je to tím, že lidem občas nastavuji zrcadlo a ty jsi svůj obraz nesnesla.
Věz, že pokud nebudeš upřímná sama k sobě, ochotna přijmout svou vinu, své pochybení a slabosti, nikdy nebudeš moc být šťastná. Nikdy také nebudeš moct navázat trvalé a hluboké přátelství, protože opravdoví přátelé znají naše nejhorší stránky a přesto nás nezavrhnou. Ale ty si stavíš zdi a kopeš kolem sebe, aby se nikdo nepřiblížil nadosah tvé pravé podstaty. Možná máš strach, že by tě odsoudili, protože sama sebe nedokážeš přijmout. "Všechna zloba pochází ze slabosti." Jean Jacquese Rousseau
Nemůžeš tak ani dostát klidu, jenž přináší odpuštění.
Snad jednou dokážeš nalézt sílu podívat se sama sobě upřímně do očí, dokážeš si přiznat své omyly a přijmout odpuštění. Jsi dospělá a zodpovědnost za svůj život si už neseš sama. Není možné házet vinu na dávné křivdy a pochybení druhých. "Čeho se na nás dopustili druzí, s tím už se nějak vyrovnáme. Horší je to s tím, čeho jsme se na sobě dopustili sami." Francois de la Rochefoucauld
Pokud si stále nepřipouštíš, že výše uvedené se tě bezprostředně týká, uvedu konkrétní příklad. Stane se, že člověku ujedou nervy nebo ho popadne amok a rozfláká vše kolem, řekne věci, které nemá nikdo slyšet. Ovšem člověk by měl být schopen přijmout za své jednání zodpovědnost, nést za něj následky. Při nejmenším se za to omluvit. Omluvit se těm, jež toho byli svědky, omluvit se těm, jimž ublížila slova, komu způsobil újmu. Přijmout následky a zjednat pokorně nápravu škody.
V konkrétním případě, omluvit ses měla, prvořadě, svojí mámě, pak mně a také sestře. (Mimochodem, já na tu omluvu stále čekám.) S pokorou si sehnat práci, a když ti mamka nabídla peníze na opravu notebooku, tak je s velkou vděčností, znovu omluvou a pokorou přijmout. Alespoň s nabídkou, že se vynasnažíš jí to splatit.
Jaké však bylo tvé chování. Uraženost, vztek a nenávistné obviňování druhých.
Ne drahá Lucie, druzí nemohou za tvé nepříjemné pocity ani za tvůj vztek. Můžeš si za to sama.
Chybí ti sebereflexe a především pokora. "Kdo nedokáže přiznat chybu, ten za ni nemůže převzít zodpovědnost. A ten kdo nenese zodpovědnost, zůstane v roli oběti." Richard Bach
Závěrem bych ti chtěla poděkovat za poskytnuté ubytování po více jak tři roky. I přes občasné skřípání jsme se často nasmály a byla sousta hezkých chvil, na něž budu ráda vzpomínat. Až se ti jednoho dne uleví, vzpomeneš si třeba také. Pak mě klidně neváhej kontaktovat, ráda si popovídám v kavárně nad horkou čokoládou nebo na projížďce na bruslích.
Přeji ti, aby ses sama sobě dokázala jednou podívat upřímně do očí, přijmout se taková, jaká skutečně jsi, odpustit si. "Nikdy nebudeme spokojeni s vnějším světem, dokud nezačneme spokojeností v sobě." Dalajlama

Měj se a směj se,

tvá kdysi kamarádka a spolubydlící O:) .

PS.: Tvá mamka má pravdu, měla bys vyhledat odbornou pomoc, alespoň psychologa.