klovy bez zobání...

někde jsem slyšel že na Zemi už není co zkoumat
protože i zapadlé primitivní kmeny v Amazonii kouří lehká marlbora
navíc bylo takové horko že by rozpustilo velbloudovi hrb a žár je skoro slyšet
takže pokud by bylo Velkou Pardubickou vyhrál by zřejmě houpací kůň jak se vleklo
to mi ale nebránilo vydat se s minikamerou do přírody a něco zaznamenat…

pro amatéry si však předem dovolím uvést pár technických vychytávek a drobných rad…

účinkující…
kdokoli kdo je ochoten vystupovat před optickou čočkou

detail…
celé vaše zorné pole vyplňuje tvář nesoucí stopy mnohaletých útrap a totálního vyčerpání,
žena ovšem vypadá vždy neobyčejně svěží

polokomplet…
záběr od kolen výš neboli zřetelná spoušť kterou na vaší figuře napáchalo dobré jídlo a víno,
žena vypadá štíhle a elegantně jako střevle potoční

komplet…
ocitáte se šťastně z dohledu kdy krajina lesů vod strání a hor milosrdně zakrývá vaše nedostatky

šmír…
nelítostné nájezdy zleva zprava zatímco se snažíte chodit mluvit a nespadnout…prostě batole

přiblížení…
jste daleko od kamery v domnění že vás nikdo nevidí,
takže jakmile vás zasáhne neúprosná optika prozradí utahaný obličej a vyžilé tělo ještě víc než jste,
ovšem žena vypadá líp než prosluněná slečna Onassisová po sauně a luxusní masáži

hovor on-line….
koukáte do kamery jako tele na vrata případně jako na milého/milenku
snažíte se hovořit láskyplným tónem ale zpravidla vyplodíte několik přebreptů za sebou

zkomolenina…
oblíbená disciplína přímé řeči kdy namísto věty ,,nepleťte si toho Výra se Sýčkem,, oznámíte světu
,,neseďte si v kole sýra s míčkem nebo podobnou ptákovinu…to následně podpoříte řetězovou reakcí
takže jakmile se vynoříte nad hladinu už se zase topíte v jiné až nakonec jen kloktáte

rozpočet…
pečlivě vypočtený a schválený finanční obnos který v žádném případě na uskutečnění daného díla nestačí

chuchvalec…
pokud se vám konečně na 28 pokus povede šťastně dokončit neobyčejně komplikovaný záběr s tučňákem
zjistíte že se bohužel poškodil film takže je třeba točit znovu…tentokrát ovšem zapomenete text…
nebo exne tučňák…nebo cokoli jiného…perličkou je když zjistíte že první a původní záběr byl přeci jen zachráněn…

tak a pojďme kroutit vočkem

první čeho jsem si na ní všimnul byly barvy /přiblížení/
jemné pastelové tóny ve škále odstínů zelené a hnědi
porostlá nafialovělým vřesem
břidlicové skály připomínají sčesané vlasy Brouků
pórovité oblouky bílých větví zdvíhají terakotu
proti modři věčně proměnlivého nebe
spojují vítr s ošlehanými kameny které jsou jako chuchvalce
/kupodivu na první pokus/
na pohyblivém písku proti vzdálenému obzoru

poddal jsem se té atmosféře lehce zasněn
když jse ucítil malou dlaň jak mi třese ramenem
oči se v panice prudce otevřely až se mi zamlžily brýle
takže vypadaly že je vydal optik sympatizující s antickou estetikou
chtěl jsem něco říci /když se v hlavě rozsvítil alarm pro živé kloktání!/

nehýbej se pravila ona a její ruce se mi opřely o hruď /polokomplet/

zíral jsem /detail/ na křivku její tváře
sklon její brady a škádlivý výraz obličeje
rozcuchané hnědé vlasy s pramínky rzi v zauzlené změti
kůži měla bledě bronzovou /šmír/
paže nahé až k ramenům
a jasně zelený pohled

pohybovala se jako příliš brzy probuzená /režim zpomalení/
lehce přesunula ruce na má ramena jako apoštolka co uzdravuje
usmála se a povídá pěkné pohoří že? /komplet/
má skrytá místa
kde sluneční svit hladí lesk
v kontrastu temnoty
o to jasněji ve chvíli nevědomé krásy

když ji prý budu natáčet dostatečně dlouho /pozor na rozpočet/
promítne se a bude jednou moje...
jestli ta žena nebo hora to si domyslete…

co říci závěrem?
Nenechte se vytočit a ať máte baterie vždy dostatečně nabité…