parabolidsky...

z domu lze vyčíst leccos...
například takový závěsný košík plný květin pro povzbuzení...
tady ale žádný košík nevisel…polorozpadlé krmítko…na schodech nevymyté láhve od mléka
v rohu naváté letáky s reklamou na pizzu a čínskou donášku společně s listím
rohožka z kokosových vláken už pár měsíců nevyklepaná
a kameninová miska pod květináč sloužila jako popelník…

na druhou stranu ten dům byl tak rozlehlý
že by se tam ubytoval ježíš se všemi apoštoly
ovšem kromě jidáše
ten by musel spát v zimní zahradě...

otřela jsem kliku nedovřených dveří antibakteriálním ubrouskem a vydala se hlasem hlasitého smíchu...

já se mezitím silně potil...asi jako bříza na jaře
nebo rychle jako řeka a bujně jako v tropech...
nebo jako chilli kuře co právě vstoupilo do zemské atmosféry
s tlustými bifteky místo dlaní a nohama z olova nebo lehkýma jako sníh
oddělené od sebe oceány času nevyléčitelnými vzdálenostmi světa
s uzlíkem mozku v zrnku písku a nehty šťastně zavalenými pod ruinami Atén...

když do mého pokoje vešla
respektive vtrhla dovnitř jako gejzír
co právě prorazil zem
s hřívou vlasů
co vypadaly jako moře
se spoustou mytologie
slečna co vůbec nevypadala jako kuře
s hřebíky z Jeruzaléma a bláznivinami...

,,Jsem terénní lékařka,,

,,Ale já nejsem nemocný,,

,,Máte lékařské vzdělání?,,

,,Ne ale mám plnou kvalifikaci pro své tělo….studuji ho už skoro padesát let když se poslouchám připomíná mi hlas konzervu psího žrádla kdyby umělo mluvit
nebo jako drcené lupínky co ulpěly na pogumovaném sedátku elektrického vozíku
patřící wrestingové zápasnici miss Mojžíšové,,

,,Věděla jsem že to s vámi bude těžké když necháváte nevymyté láhve…vy jste učiněný netvor!,,

pozoroval jsem sestru přepásanou bílou krempou a zářivě čistou…,,Nemocný nejsem,,

,,Něco s vámi ale je…víte kolikátého je?,,

,,Asi listopad,,

,,Zajímáte se o politiku?,,

,,Znal jsem jednoho dostihového koně který položil život za hlas ve volbách,,

,,Breptale vezmu vám krev,,

a vysypala kabelku
ve které měla další kabelku s řetízkem
kukátko, budík velikosti melounu, pudřenku ze slonové kosti,stříbrné pouzdro na cigarety, zapalovač zippo,
kus sádry s otiskem chodidla
stopky
osvědčení o absolvování kursu poslední pomoci
tenisovou raketu i s míčky
baterku, bustu Komenského
švýcarský armádní nůž se čtyřiceti čepelemi
ale ohmataná byla pouze pinzeta
hedvábný šátek Paris s beránkem na pozadí
žluté sluneční brýle s náhradními skly
diář, knihu Tak pravil Zarathustra
a samozřejmě injekci...

,,Tak velkou jsem viděl v Kongu při uspávání buvolů,,

tu ale najednou odložila a padla mi kolem krku
zašeptala pár slov do ucha
a další zvuky
které se slovům však moc nepodobaly
začal jsem vnímat její tělo a parfém
co si obléká do postele
tak jsem si nařídil myslet na tlusté maso
které mě nutili polykat ve školní jídelně
což obvykle zabíralo
ale teď ne
pobláznila mne její květinová omamnost kterou si přinesla
a vůně v které se koupala

podívala se na mne ,,Proč vlastně nemůžeme létat?,,

to je rozpor
chceme se cítit svobodně a létat
ale zároveň se strachujeme
o své bezpečí v tomto nejistém světě

výjimkou přírodní stydlivosti je gravitace
ta nás drží při zemi
díky ní padáme a s námi i vše ostatní

proč?
to že něco pojmenujete
ještě neznamená že to vysvětlíte
jak tedy padáme?

opíšeme určitou křivku
neboli parabolu
což je množina bodů
které jsou všechny stejně vzdálené
od nějakého bodu jako od přímky

co to o světě vypovídá?

jak pravil Hérakleitos
přirozenost se ráda skrývá
a opsali jsme spolu křivku pádu do postele...