Černej den

                                        Černej den,

jak střískanej pes unavenej,

 bez nálady, bez naděje...

    Zas otevřu ten zaplivanej byt, 

                 v něm už dávno nikdo...

       Možná zdechlina kočky co mi jí tu nechala...

Proč se vůbec starat a proč dejchat???

   Smrad z nemytýho těla,

zbytky včerejšího jídla na podlaze...

                           Zkurvenej den...

Zapadnu do propocenýho gauče,

   možná s trochou moči..

Snad všechno zlý zaženu pěnivým zlatem,

      a zapiju odpornou pachuť života...

Po pár hodinách si přiznávám tu vodpornou pravdu

             a vytáhnu bouchačku...