jak

odnikud Experiment » Ze života

Anotace: https://youtu.be/nLv8euNSXwM

Mám v prsou tíhu dvou nekonečen. Svleč mě na krev a nech odejít.

Chci si projít tím vším znova. A líp.

Nevím, jak s tebou mluvit. Nevím, co říct. Nevím, jak potlačit všechno uvnitř. Bije se to.

S tvými představami o mně.

S mými představami o mně.

S představami o -

Jít na kost. Nic jinýho neumím. Je to silnější.

Chtěla bych. A pak to hasne.

Už ani nevím,jestli chceš ty. A co vlastně.

Vím.

Příliš uhýbam očima.

Nejsem tu, když mám.

Nejsem tu.

Jsem mizerná.

Nestačím.

Kdysi možná.

A teď?

Jen lži. Lži. Lži.

A pravda někde.

Uprostřed?

Autor odnikud, 25.11.2017

Přečteno 589x

Tipy 16

Poslední tipující: Akrij8, Jort, Malá mořská víla, Nikita44, kudlankaW, VEDz RVAHEs, Frr, Philogyny1

Komentáře (6)

Komentujících (5)

Doporučit (0x)

Tisk

Komentáře

pak STačí jen...neuhýbat ... drahóšku krásné...
P.S. okouzlila jsi mě a to se jen tak každému nepovede :)

25.11.2017 23:03:36 | Malá mořská víla

Zraješ
na vnitřní struny
hraješ
Plný počet ponechám
M poetik

25.11.2017 19:32:06 | kudlankaW

Jak můžeš napsat k takověmu textu plný počet ponechán? Poslala bych Tě do prdele. Už Tě nevidím, raději. A sebe taky ne. Musela jsem to napsat.

25.11.2017 19:43:27 | Philogyny1

Od nikud nikam je skvělé putování s bohatými zážitky.
Je jedno jak a v čem.
Nekonečně nekonečen ...
a nikdy nezestárneš ... pravda je iluze dané doby ...

25.11.2017 19:01:33 | VEDz RVAHEs

pravda kdesi tiká jako zašantrčenej budík-slyšíme jí...ale ne a ne jí najít**ST*:-D*

25.11.2017 18:44:55 | Frr

...i lež je někdy pravda, to aby nebolela, někdy voní laskavcem (amarant) a stopy se prolínají...

25.11.2017 18:40:10 | Philogyny1

jak

jak

Uživatel

» Přihlásit se

» Registrovat

Autoři online (1)

Návštěvnost