fox_1

Jak se vymanit, kam chodit, co dělat. Dává ti to pocit euforie, pocit sounáležitosti, pocit, že někam patříš. Mami, mami. A nechoď mi pak plakat na rameno.

 

Chodí pešek okolo, nekoukej se na něho. Už ti nikdy nic neřeknu. Tak.

 

Já to nemyslela zle.

 

Já ano.

 

Pocit sounáležitosti. Pocit, že někam patříš. Tři ráno. Pak čtyři, půl páté. Je mi horko. Zima. Horko. Přitul se, běž dál. Nechci tě. Chci tě. Nevím.

 

Lehni si tu ke mně. Kolik myslíš, že v jednom člověku může být? Přechází z jedný roviny do druhý a nepamatuje si to.

 

A ty snad jo?

 

Stejně to nedopadne. Rodiny. To se to mluví. Dítě ve dvaadvaceti. Muž, co za tebou stojí. Nikdy ses nemusela protloukat, tak jako já. Co je mi po tvý životní zkušenosti. Nalajnovanej život už odmala. Nikdy ses nemusela protloukat. Sama.

 

Já ti to řeknu. Po čtvrtý flašce vína třeba zavolám. Napíšu.

 

Chci s váma spolupracovat. Chci tohle. Chci tamto.

 

Odepsat na maily. Pracovat. Padnout do postele tváří do polštáře. Kouřit z okna příjmu. Můžu se přidat? Já si myslel, že vy ne. Není to zdravý.

 

A co je?

 

Zkurvenej pocit sounáležitosti. Rozšířený zornice v pět ráno. Tak jsem se snažil, ale stejně jste to věděla. Že se vrátím.

 

Jak se vymanit, kam chodit, co dělat.

 

Dovolit si milovat. Zůstat stát.

 

Vidět život v barvách.

 

Dovolit si milovat.

 

Sobě sám.