Anotace: věnováno synovi Robertovi :*
silný a přec tak slabý
kvítek Summerred
sežehlý mrazem
na špičkách větviček
audsaidr
otevírá náruč k objetí sluncem
to žehná
hodné i nehodné
polibkem
pak "poslední stanou se prvními"
přinesou ovoce
sladkosti
plodů slunovratu
I slabá větévka zesílí a stane se hlavní větví, najde si cestu ke světlu, vydrží i ve větru.
Krásná báseň Gabrielko. "ST" ;-)
07.04.2020 23:11:12 | jenommarie
Někdy se tak jen cítíme Marjenko...je to vědomý, krasný a dobrý syn, sportovec tělem i duší...miluji ho! Je od kolibky usměvavým sluníčkem, co někdy brblá;)
09.04.2020 08:17:14 | Malá mořská víla
KRÁSNÉ, jjj a rostou tak rychle viď Gabrielko.
Přesto jsou to stále naše srdíčka a ten svůj život mají dnes i těžší. ;-) moc hezky jsi to napsala, děkuji TI
09.04.2020 08:48:33 | jenommarie