Na vodu, do sběrny a do Číny

Kde?
Řekněte kde.
A kdy.
A taky s kým.
A proč.
Mám být.
V Bisportu.
V půl jedenácté.
Poplujem spolu, tam dolu.
Dolu po proudu.
Jako vlašský ořech nechám se nést.
Ve Šternberku skončíme.
Jistě se i smočíme.
Zimou se klepat budem.
V sudu věci míti budem.
Hlad a žízeň trápí nás.
Hospody jsouce zavřené.
Duch vodáka víru odolá, těžko jej vir zdolá.
Hanba ti, že to vůbec zkoušíš.
Ty potvoro z Číny.

Do Prahy.
Zítra vyrazím.
Do sběren dorazím.
Zase tam cosi naložím.
Nevím co to bude, snad jim něco zbude.
Na praktikábl v dílně tyto věci rozložím.
Na ponku z nich cosi složím.
Titan nesvařím.
Z převodových kol třeba oči, z kramlí nohy, uši ze skob.
Láry a Fáry...

Poprava Číny.
Mikrometr.
Měřím odchylky s přesností na setiny milimetru.
Takový jsem já pašák.
Málo kdo si mně váží.
Jako tebe váho.
Tebe, která čím víc promeruješ, tím víc jsi vážená.
Něco o tom vím.
Ty s kolečkem.
Tebe mám rád.
Za to tebe digitální, nemám rád.
Baterku ti za trest nevyměním.
Kyselinou z ní tvé útroby zámořím.
Říkal to i Prymula.
Že se máme promořit.
A ne divným údajem mysl mou.
Hádě v kabátě.
Hřát si tě na prsou nebudu.
Půjdeš do šrotu.
Tam tě semelou na prášek.
A ten sajrajt v kontejneru do Číny dopraví.
Oni to tam opraví.
A zase sem dopluješ.
Reinkarnovaná v bůh ví v jakém to zase výrobku.
Asi se tě nikdy nezbavim.
Můžou za to tihle proletáři.
Ekologové toužící po zachování hmoty.
Té hmoty, spíš snad humusu i hnusu.
Těch šmejdovin z Číny.
Co divně smrdí ftalátem.
Co svítí bez zdroje.
Co se rozpadne bez příčiny.
Levné a přitom bezcenné.
Kupujem.
Ničíš nás.
Ničíš i náš průmysl.
Rýží to začalo.
Babetu zkopírovali.
Jawu loupili.
Slavii koupili.
A mikrometr upravily, že měří centimetry.
Prosím jedno Kung Pao s rýží.
Haj.
Na zemi bude ráj.
???