UDIVENÁ
UDIVENÁ
pokladna
hotově nebo kartou?
máte naši aplikaci?
dlouhou či krátkou účtenku?
???
můžete do mě prosím
přestat strkat?
máte tu dítě
všiml jste si toho vůbec?
promiňte
nemám hotovost
tedy kartou
nemám ani kartu
počkejte
paní nemá peníze
omlouvám se
slyšela jste?
ta ženská jde nakupovat
a nemá peníze
co jako s tím plným košem?
nechám ho zde
???
promiňte
ano?
platím ten nákup přede mnou
prosím?
platím váš nákup a těší mě
děkuji
hned se cítím lépe
známe se?
tedy Honza
a těší mě
Vivien
ještě jednou děkuji
obědvala jste už?
nikoliv
mohu vás pozvat?
na večeři?
vlastně ano
nemám certifikát
uvařím tedy doma
bojíte se?
občas mám obavy
ale jím ráda
dobře tedy
jsem vám sympatický?
ano
jsem vám sympatická?
velmi
docela nestandardní situace
co myslíte?
myslím
že pojem
nestandardní
přestává existovat
…
https://www.youtube.com/watch?v=OiKXnK0SNqU
Komentáře (36)
Komentujících (16)
Doporučit
Tisk
Vivi super příběh. Také se mi stává, že se nestačím divit, co vše se u pokladen může stát .-)))
Ráda jsem si přečetla.
24.01.2024 22:38:15 | Jarunka
:-)
Inspiraci díky své stále větší chaotičnosti sbírám i při nakupování, na druhou stranu mi ho tak dělá zábavnějším, když markety jinak nemusím. Tak prima, že potěšilo. Díky Jaruško.
29.01.2024 21:30:29 | Vivien
Pěkně napsáno. Skvělý nápad, ty "pokladní" situace asi každý zná a poznává. :-)
29.04.2022 10:18:45 | Zdanovec
TO JE OVŠEM BÁSEŇ HODNÁ LASKAVICE LASKAVÉ****:-D*
03.12.2021 11:08:42 | Frr
Děkuju Frr, jen to pokračování už bylo trochu z jiného soudku. Ale jen tak mě nedostanou ...
03.12.2021 16:21:14 | Vivien
Ježiši, takhle zakuklené dílko a já málem...
To je sice ze života, ale také jak sekvence z Amerického, romantického filmu.
Tak já se opět trochu u tebe zakecám ju?
V Kauflandu, téměř u kasy, přede mnou jel s hodně vytíženým vozíkem manželský pár. Ona. "Ježiši, musíme se vrátit. Já zapoměla koupit odličovací tampóny." Manžel vyditelně znervózněl. "Cože, kvůli blbejm tapónům zase nazpátek?"
"Nojo, no. Vlastně ještě musíme přikoupit chlazený kuře." doplnila zamyšleně jeho žena. Tak to pro cholerika manžela (který zřejmě tuze nerad lítá po obchodech) bylo už trochu moc. Zesinal a cholericky zařval na celé kolo.
"Jdi už s těma horama nákupů do hajzlu. Končím a kašlu ti na to!" zprudka se rozejel a vozík odrazíl od sebe. Ten se vyřítil k pokladně a jen tak tak nenajel do lidí a nakonec z rachotem narazil do trubkového svodidla k pokladnám. Manžel rozrazil pažema stojící frontu a s kletbami rázným krokem vyšel k východu marketu. Jeho překvapená paní na mě rozpačitě pohlédla a s ledovým klidem pronesla.
"No není ten Franta debil? Vodejde si, a má u sebe pěněženku i můj mobil! A to si určitě milospán klidně odjel autem a nechal mě tu, abych jela autobusem!"
Pomalu došla k vozíku a kličkovanou se s ním vydala proti proudu zákazníků zpět, aby vyložila nakoupené zboží.
Tak tvůj "experiment" je s dobrým koncem... a třeba dobrým začátkem.
Ano, život je jednou nepřetržitou inspirací i nápovědou k psaní. A že umíš skvěle uvést písmenka do příběhu a říci jim "dobrý den" tak to je u tebe už tradiční a zřejmé! Užil jsem si a bezva práce, Vivien*
29.11.2021 02:32:29 | šerý
Ježíš šerý, no já teď vidím, že jsem to fakt zakuklila, sama bych to nevyfiltrovala. Patrně má nejistota experiment vůbec na liter vložit. Tak mám velkou radost, že právě u tebe našel pochopení a stál za tvůj prima obsáhlý komentář, toho si velmi vážím. Ano, muž mě zachránil, nyní si říkám, jaký jsem v ten okamžik měla asi výraz ... Na tyto spontánní situace se připravit nelze, a to je na nich to kouzelné. A ušťuřuju se u tvé poznámky "třeba dobrého začátku", momentálně mě napadá, kuj železo dokud :-) Protože kouzlo okamžiku vyprchá a leckterý se může rozmyslet ... Ovšem příběh už je zapsán, i kdyby jen jako zachycení přirozené lidskosti, a to je důvod k radosti, že ještě stále toto existuje.
Moc děkuju, žes komentářem tuto momentku dochutil. (A stejně si tak trochu myslím, že bys i ty v nějaké podobné situaci také pohotově nabídl řešení :-).
29.11.2021 11:06:42 | Vivien
Jsem udivená :)).**ST
28.11.2021 20:45:06 | jenommarie
:-)
29.11.2021 01:27:55 | Vivien
Milá Vivien..s tím tvým příběhem, na mě vyvanula jedna vzpomínka:)).
U tebe je to jak píše Šerý*
jak z amerického filmu..
Mě ještě před kovidem, jednou sledoval pán s prázdným nákupním košíkem. Působil takovým moc upraveným dojmem, už postaršího věku..ovšem udržovaný a už od pohledu ..bylo jasné, že si na svém zevnějšku velmi zakládá.
Chodil za mnou..celkem dlouho..
Jsem si ho všimla..když jsem byla u zeleniny..jak si stoupl opodál a sleduje mé pozadí..posléze každý krok.
Nějak jsem tomu nevěnovala moc pozornost. Zkrátka, čekal mě velký potravinový nákup.
Pak jsem se sunula dál..až po nějaké době jsem šla k barvám na vlasy a zůstala u regálu déle.
Najednou byl za mnou a já jsem se ho lekla, kde se tam najednou vzal...a zval mě na kávu.
Já jsem byla tak zkoprnělá, že jsem nevím proč..ze sebe vyhrkla
..já kafe nepiju..:D
a on zmizel. No..asi tak.
Trochu mě to zklamalo, že se nezeptal dál..ale ten můj hlas zněl asi hodně odmítavě a vlastně se nemohl divit, ono to bylo zvláštní a i mi to přišlo podezřelé, měl německý přízvuk a tak mi hlavou brnklo, že to určitě nezkusil poprvé, možná tam chodí každý víkend..nebo v určité dny..kdo ví:)). Ale zas tak velký zájem to tedy nebyl..když vzal tak rychle do zaječích :D.
30.11.2021 18:00:47 | jenommarie
Ježíšmarjá, tak já teď nevím, co na to říct Maruš, no...hm... kolonka Experiment ... se nikdy neví
30.11.2021 21:43:53 | Vivien
ano…úsměv.z
28.11.2021 15:21:21 | zdenka
snad aspoň rámcové mantinely zůstanou Zdeni, co bychom si bez nich, ve své zmatenosti doby ... občas si na přechodu říkám, že aspoň ty semafory fungují ... Díky.
28.11.2021 20:21:02 | Vivien
mi se zase stává, že nemám dost peněz a tak něco vyndavám z košíku a vracím. máš moje SympaTie :-))
28.11.2021 02:24:54 | Iva Husárková
no jeje, nemůžeme však za to, a jak vidím, je to naprosto, naprosto normální:-)
28.11.2021 09:26:34 | Vivien
pravidelně hážu nákup do cizích košíků
a odjíždím s cizími košíky k pokladně
27.11.2021 23:28:15 | Yry
:-D Být to námět pro film, tak to označím za kýč. Ale život sám tenhle pojem dokáže smazat. Jo, život je občas ten nejbláznivější autor, kterému nikdo nezúčastněný často ani neuvěří... :-) Aneb, jak jsem nedávno zaslechl v rozhlase krásnou větu od jednoho vypravěče - přece si nebudeme kazit příběhy pravdou... :-))
27.11.2021 18:30:20 | Amonasr
Dobrá momentka. Líbí.
27.11.2021 14:13:12 | mkinka
Dík Jituš, skoro ještě horká ...
27.11.2021 15:25:14 | Vivien
Velmi rozumím. Já si kdysi nakoupila a pak zjistila, že si vzala málo peněz.
Řekla jsem to u pokladny. Naštvaná prodavačka zavolala službu, aby vrátila zbytek zboží do regálu.Celé Peny na mě koukalo, že zdržuji. Zahanbeně jsem odešla a bála se otočit.
27.11.2021 16:17:58 | mkinka
Já jsem ráda nestandardní...
a taky zapomínám peněženku. :)
27.11.2021 13:14:57 | Dreamy
Tak to jsem klidnější a děkuju Dreamy, jen nevím, někdy bych i uvítala splynout s davem, ještě že stále existují muži, co umí zachránit situaci s nadhledem ... V tu chvíli jsem si v duchu broukala Nohavicu, vy to pochopíte, vy se mnou soucítíte, vy to vyřešíte, vy mě zachráníte :-)
27.11.2021 15:32:22 | Vivien