jak se tak trochu vzteknout...

tu budovu někdo očividně stavěl
ale nejspíš ve spěchu
protože neměla okna dveře
a vlastně ani zdi
takže by se dalo říci
že je to taková přírodní ubytovna
zvláštní bylo že byla spojená s areálem
a přitom nebylo vůbec jisté
co znamená uvnitř nebo ven

dobrý den
jsem tady dobře na ten pohovor?

to je dost že jdete
houkla na mě zpoza rohu
který tam byl i nebyl
ale jak vyšla zarazila se
ehm čekala jsem architekta
máte nějakou přezdívku?
tedy když na vás tak koukám
tak spíš obezdívku

to jste trochu zazdila
ale nevadí
říkají mi Vom Fenris

ten vlk ze severní ságy?

ne Vysoce Odolný Mech s ušima
prý se mu dost podobám
a všiml si
jak mě se skelnýma očima hladí
halooo slyšíme se?

trhla sebou
a zakoulela očima
jako by dostala ránu proudem
ehm,co že to?
aha už vím
lehněte si
a povězte mi něco o sobě

přišlo mi to trochu divné
ležet na matraci a vyprávět někomu o životě

jsou výrazně levnější než křesla utrousila
mnohem víc pohodlné
i polohovatelné
a monitorují i životní funkce

/tak mě napadlo že jedinou funkci
kterou jsem kdy měl
byla ta svazácká
ale nedal jsem na sobě nic znát/

mám neomezenou životnost
tudíž nulovou nemocnost
dokážu sestavit horské kolo z párátka
i obráceně
projektoval jsem most přes minulost
ovšem na budoucnost zatím chybí pilíře
a víte co je automatické plánování?
že sama přijdete na to
jak věci udělat…
když ale pracujete příliš dlouho
a nebudete mít dost zábavy
začnete být naštvaná

bylo evidentní že se zažehla

nasaďte si tuhle manžetu pane
procedura je velice jednoduchá
začnou se objevovat obrázky
ale vy se soustřeďte na zaměřovač

tak jsem se soustředil
přede mnou se objevil stůl
nevypadal jako stůl
ale byl to stůl
ve tvaru spirál a smyček
najednou vše zmizelo
a ocitl jsem se v prázdném poli
nic jsem necítil ani nevnímal
nebylo tam nic čeho se chytit
prostě mysl bez těla
a pak se ozval její hlas
nejspíš vám to připadá dezorientující
asi máte pocit že v té nicotě uvíznete
ale nebojte nic vám nehrozí

jistě že ne…v pohodě
to znám už jsem tam byl několikrát
a sundal jsem si tu manžetu

nevěřícně na mě zírala
můžu vám věřit?

samozřejmě že ne

dál se do mě vpíjela pohledem
v domnění že mi přečte myšlenky

to vám moc nepomůže
ale klidně to zkoušejte
usmál jsem se
a ucítil jak ji popadá taková ta zuřivost
kdy se už neovládáte
zvířecí instinkty se pojí s emocemi
a slova se stávají nekontrolovatelné
až se zavaříte
jenže zároveň v tu chvíli se cosi dostaví
když si uvědomíte
jak ten druhý vlastně působí lidsky

já vás nenávidím vyštěkla
jste přijat
protože radši budu pracovat
na něčem významném
s někým koho nenávidím
než na nějaké prkotině
s někým koho miluji

což byla sice pěkná lež
ale nechal jsem ji aby si myslela
že jsem jí uvěřil

tak už pojďte zavrčela
natáhneme spolu ta prostěradla
a povlečeme postele



joo a nezavařujte se
od toho je zelenina a ovoce