Vira

Bible, kniha knih.
Vznikla, aby zvěstovala ráj na zemi.
Jenže pro koho?

Pro Adama a z jeho žebra stvořenou Evu, zrozené v ráji.
Myslím, že pokud byli, byli to první a poslední lidé, kteří zažili ráj.
Protože se provinili proti Bohu a vzali si jablko poznání.
Z toho vyplývá, že Bůh nechtěl, aby Adam a Eva prozřeli a pochopili sami sebe.
Chtěl je mít takové, jak je stvořil on – poslušné a nevědomé.
Ale po snědení jablka poznání se oba začali ptát.
A proto je vyhnal z ráje.

A tehdy to začalo.
Upravená fikce a příběh, co začal ovládat lidi.
Z bájí, strachu a nevědomosti vznikla kniha knih, kde hlavní postavou, co všechny spasí, povstal Bůh.
Bytost, co stvořila svět a lidem dává nepřímou naději a zdánlivé bezpečí – pokud věříš a podřídíš se příkazům.

Vzniklo desatero přikázání, šířené a zvěstované jeho služebníky na zemi.
A vznikla víra, co přežije staletí.
A podmaní si svět ve jménu mocné bytosti příslibem spasení.

Šířila se jako mor.
Ničila ty, co nevěří a nechtějí se podrobit.
Ti, co se nepokloní, jsou nepřátelé svaté víry.
A služebníci Boha mají božské právo je zničit, aby nemohli otevřít oči těm, kteří slepě věří.

Víra je největší kolonizátor světa.
Pohlcuje státy i kontinenty neúprosně, jako buldozer, co zakrývá masové hroby nevěřících.
Vztyčí svou vlajku na každém dobytém území, kde pod základním kamenem leží kosti těch, kdo odmítli podvolit se víře.

Lidé s biblí slepě a hrdě následují Boha.
Toho, co je za všechno spasí – i když zabíjeli, upalovali, loupili.
Je to kult, co testuje hranice víry.
A sami lidé, co propadli tomu šílenství, nosí dary, oběti, dávky, desetiny – aby služebníci Boží mohli žít bez práce v blahobytu.

Lid se klaní samozvanému mluvčímu, co hlásá, co chce Bůh.
Poslušně ho následuje.
A on?
On si jen mne ruce… a užívá si oslavný život, vykoupený krví, vírou a zotročenými dušemi těch, co ho zbožňují.