Skorobezhlavý Nick

Je to pěkně za houby, když máte hlavu skoro useklou. Nejenom, že vás diskvalifikují z Bezhlavého honu, ale ani si nezahrajete s vlastní hlavou kuželky. Když Vám hlava drží na jednom palci šlach a masa, tak zkrátka proklínáte kováře, který se nepostaral o dostatečnou ostrost sekery se kterou kat pracoval. Cítíte se nezařaditelní mezi ostatní. Ani studenti Vás neberou vůbec vážně. Zajímá je jen a jen to, že jste S K O R O bezhlavý Nick. Copak jsem nějaká atrakce k smíchu? Jsem sir Nikolas, kterého tu nikdo nebere vážně. Takže si bloumám po chodbách hradu a přemýšlím nad životem. Pardon v mém případě nad smrtí. Sleduji hemžení těch všech studentů, jejich potíže a doufám, že se nedostanou do takových problémů jako já. Jakmile je totiž problém s identitou je všechno takové těžší. Mladej Potter tady pořád něco řeší, nemá ani jeden školní rok v klidu. Jakoby to všecko leželo na něm. Ale tak, byl hodnej když mě přišel před ostatními duchy tehdy podpořit. Škoda, že byl tehdy ještě tak mladý. Kdybych jej získal na svou stranu teď, když už je známý nejen tím, že přežil, ale i tím, že se mu to povedlo hned několikrát, třeba by mě brali vážně.