Definice štěstí

Definice štěstí

Četl jsem zajímavé motto od polského spisovatele Juliana Tuwima, že největším štěstím člověka je se vůbec nenarodit.
Tak nevím co je na tom pravdy. To musí asi každý pro sebe posoudit sám. Já se zde ve svém krátkém fejetonu snažím definovat štěstí tak jak ho vnímám já a jak si ho představuji pro všechny.

Co je to vůbec štěstí? Když se někoho zeptáte většinou odpoví štěstí je být bohatý. Ale je bohatství opravdu štěstí? Já myslím, že ne.
Kvůli bohatství vzniká závist, lidé se zabíjejí a bohatý člověk i když ví, že má hodně peněz nemůže klidně spát, protože se bojí aby ho o peníze o to jeho „ bohaté štěstí“ nikdo nepřipravil. Takže materiální bohatství je spíše jaká si zátěž, kvůli které v duši sídlí strach, stres a mnohdy i nekontrolovatelná touha míti ještě víc, kvůli které jsou někteří schopni čehokoliv.

Je štěstím míti dobrou práci?
Mnozí si myslí, že i tohle je to pravé štěstí, ale je tomu opravdu tak? Dněšní tvrdá, hektická a
bezohledná doba si vyžaduje neustále větší nasazení. Lidé se stresují, aby o práci nepřišli a nechávají
si tak díky tomu škodit nejen svému zdraví, ale i privátnímu životu. Ruku na srdce je mnoho z nás,
kteří kvůli práci a neustále se zvyšujícímu pracovnímu nasazení, nemají čas nejen na sebe, ale i na
privátní život. Nemají čas věnovat se pořádně rodině, dětem a partnerům. Člověk přichází z práce
kolikrát unavený a vysátý z veškeré své energie. Díky tomu se vztahy rozpadají a lidé se mění v jakési
pracovní stroje, které se koncentrují pouze na práci a výplatu, o kterou vás nakonec stejně oberou
banky, stát a neustále psychologicky dobře řízená nabídka spotřebního konzumu, kterému je mnohdy
těžké odolat. Díky tomu bohatnou jen ti bohatí co už mají stejně dost a normální průměrný člověk
i když si myslí, že dobře vydělává z toho výdělku nakonec moc nemá. Díky tomu, že se pro neustále se
zvyšující pracovní výkon zaprodáváme celou svojí duší, svým zdravím, které se v budoucnu na nás
nesmlouvavě podepíše, tak se tímto sami sobě a i blízkému okolí nenávratně vzdalujeme. Nakonec
stejně po letech zjistíme, že to bylo zbytečné a naše podlomené zdraví nám vystaví šokující účet, za
který budeme muset zaplatit. Ten účet může být dost vysoký i tak, že nám pohltí veškeré úspory a na
naše děti i když jsme se mnohdy obětovali pro ně, tak na ně nic moc nezbyde. Musíme si nechtěně
přiznat, že celý tento momentálně celosvětově vládnoucí nelidský a sociálně nepravedlivý systém je
vytvořen finačními žraloky na principu, aby především oni z našeho potu neustále více bohatly a aby
nás i o ten zbytek co nám zbyde nakonec připravili. To je jejich cílem, a proto je cíleně zvyšován tlak
na normálního pracujícího ve všech směrech. Je to dobře promyšlené, neboť vědí, že díky onomu
tlaku mnoho z nás zdravotně nevydrží a ani se důchodů nedožije. Proto je také důchodový věk
neustále navyšován. A ten kdo se ho dožije, tak tomu jeho důchod ztenčí zdravotní systém, neboť ti
co se důchodu dožijí budou míti za ta léta své zdraví podlomené. To vše je moc dobře vládnoucími
finačníky zpočítáno. Vím, že musíme chodit do práce, abychom mohli „ dobře“ žít, ale dnes už to ve
většině případech není o dobrém žití, nýbrž o přežívání. Proto si myslím, že i míti v dnešní době práci není to pravé štestí, neboť je to především stres. Musíme se stejně třást, abychom o ní nepřišli, abychom uživili rodinu a zaplatili dluhy. To vše je chytře na nás vymyšleno a řízeno tak, aby se z nás postupně naše energie vysávala. Člověk potom doma padne zcela vysátý do postele a nemá díky tomu náladu se třeba partnerovi věnovat. Proto tohle opravdové štestí pro mě není.





Opravdové štestí pro mě znamená pouze zdraví a láska.

U toho zdraví potřebujeme ochranné anděle, protože si své zdraví zcela sami ochránit nedokážeme. Bohužel si ani naše vládnoucí společnost neuvědomuje, že pouze zdravé obyvatelstvo je zárukou zdravého vývoje společnosti do budoucna. Dnes je to o tom, že se žije pouze teď a nemyslí se na budoucí generace. Vládnoucí si neuvědomují, že nebýti nás co na ně pracují, tak by si ze svými mnohdy lichvářsky a nelegálně nabytými penězi, mohli leda tak vystlat svojí postel do které by ulehli z depresí, že už na ně nikdo nechodí pracovat.

Takže zbývá láska.
Ano to jediné se zdravím je to opravdové štěstí. Láska nám byla dána jako ta nejkrásnější vlastnost a cit, který člověk po rozumu vlastní. Láska nás napájí, udržuje při životě, nedá se uplatit a ani koupit. Proto je to ta nejušlechtilejší a nejčistší lidská vlastnost co člověk má. Protože svojí duši si můžeme za života pošpinit stejně jako srdce, ale pouze pravá láska zůstane navždy čistá a poputuje s námi i na druhý břeh kam každý z nás směřuje. Jelikož věřím na život po životě tak vím, že naše láska s námi přetrvává i tam. Už i Socrates napsal, že žádná lidská duše nikdy neumírá a , že každá dobrá lidská duše je navíc božská. Proto chraňme, hledejme a dávejme tu pravou lásku, neboť i mimo jiné nám i pro ní byl propůjčen život. Vím, že to mnohdy s láskou není lehké. Láska i někdy bolí, ale i to k pravé lásce patří. Osobně si myslím, že každý z nás je tu pravou lásku schopen najít a i dávat, jen přitom k sobě a těm druhým musíme být úpřimní. Láska není omezená žádnou věkouvou hranicí, a proto nám dává sílu bojovat se životem. Láska je takový všeholék co se dá aplikovat na všechno. Osobně si myslím, že dokáže vyléčit i některé nemoce.

Definice štěstí z jiného pohledu.

Četl jsem o jedné ženě co žije v Austrálií co odpověděla na otázku cítíte se býti štastná a bohatá?
„ Ano“, odpověděla jsem šťastná a bohatá neboť vlastním málo. Mám svoje staré lehátko, na které si každý večer lehám a pozoruji hvězdy. To je mé bohatství. Nevlastním žádné auto, televizi, mobil, nemám žádné úspory a ani závazky. Žiju v souladu s přírodou, zvířaty a nepotřebuji žádnou civilizaci, která se sama sobě odcizuje. A mé štestí je můj manžel s kterým se miluji po celý svůj život a který mi dává jako já jemu denně svojí lásku.
Já osobně si myslím, že i tohle je to pravé štestí a bohatství. Osobně si myslím, že na počátku lidského věku byl člověk šťastnějším než dnes, neboť žil v naprostém souladu z přírodou, zvířaty, protože čerpal pouze to co k životu potřeboval a také věděl, že musí přírodu velebit, aby ho a jeho potomky udržela na životě. Tenkrát ještě nebyl materialismus povýšen nad jiné lidské a morální hodnoty. Člověk žil aby zachoval svůj rod, aby se jeho děti mohly zdravě rozvíjet a učil se z přírody. Také se tenkrát člověk mohl více věnovat sám sobě, duchovnímu rozkvětu a porozumívat zvířatům.
Ihned pochopil, že rovnováha v přírodě, zdravá půda, zdravá zvěř mu dá možnost zachovat jeho populaci. Dneska je naše půda otrávená našimi jedy, zvířata hromadně vymírají, člověk jí chemikálie a díky tomu je neustále více nemocen jako i celá naše planeta. Proč dříve člověk žijící v přírodě dokázal přežít různé katastrofy? Já si myslím, že proto, že s přírodou rozmlouval , rozuměl jí a učil se od ní. To by dnešní člověk závislí na neúměrném konzumu, materialismu vůbec nedokázal.

Proto je dnes pro každého z nás tak těžké definivat co je to pravé štěstí.
Možná, že ještě dnes existují někde daleko od civilizace v pralesích nějací lidé co žijí v naprostém souladu s přírodou a vnímají své štěstí asi tím způsobem, že mají zdravé děti, pomáhají si navzájem, starají se o své staré rodiče, léčí své nemoci pomocí přírody, rozmlouvají s duchovní energií a děkují za své štěstí duchům a přírodě, že jim každý den umožňují žít. Žijí jako jeden celek co si navzájem pomáhá neboť vědí, že pouze jako celek co tahá za stejný provaz může přežít.
Ale to jen do té doby, než ničivá a zrůdná ruka západní civilizace dojde až k nim a vezme jim jejich půdu, život a štěstí.
Takže na závěr bych podotknul asi tohle. Každý z nás by měl vytvářet to štěstí nejen pro sebe, ale i pro ostatní, neboť ho potřebují všechny živé bytosti. Musíme si uvědomit, že jsme všichni jeden celek a, že se každý z nás rodí stejně nahý a bezbranný. Nikdo nemá právo si vytvářet své štěstí na úkor těch druhých! Musíme si uvědomit, že štěstí těch druhých je i štěstím nás samotných a hlavně se musí týkat celé planety se svými návštěvníky, neboť zde na planetě zemi návštěvníky jsme a ona nám skutečně nepatří, i když si to mnozí myslí. Náš život nám byl zde pouze propůjčen. Nevím co by se s lidmi muselo stát, aby si právě tohle konečně uvědomili. Asi si to teprve uvědomíme až nám všem bez vyjímky půjde o život, ale pak se může stát, že bude pozdě. A nebo si myslíme, že příroda a planeta je nemyslící organismus, co jen tak tupě zírá a nevnímá co my lidé zde pácháme a, že si to do nekonečna nechá líbit. Já myslím, že i matka země má právo mít své štěstí a pokud jí ho lidé budou neustále ničit a tím i své štěstí práva na život, rozhodne se naše matka země, že největším štěstím pro ní bude býti bez nás nehodných lidí co to všeobecné štěstí kazíme sami sobě? Planeta může žít bez nás dál, ona nás nepotřebuje, ale my k životu a štěstí potřebujeme jí. Možná, že právě letošní mnohými obávaný datum 21.12.2012 ukáže, zda budeme mít štěstí, změníme se a nebo ne. Nechme se překvapit v každém případě to bude znamenat změnu a ta se už nedá zastavit. Pro ty co se zajímají o celkové štěstí planety a o rok 2012 mám zde důležité stránky, na kterých jsou denně nové aktuality ze světa ohledně narůstajících katastrof a anomálních změn, které naše planeta prodělává. Zde může každý sám posoudit jestli budeme mít i po prosinci 2012 štěstí.

http://poleshift.ning.com/

http://survivalangel.blog.de/

http://www.sott.net/signs/list_by_category/4-Earth-Changes

http://theextinctionprotocol.wordpress.com/

http://www.end-times-prophecy.org/animal-deaths-birds-fish-end-times.html

Přeji každému ať své štěstí nejen pozná, žije, ale ať ho štěstí nikdy neopustí.
Váš Guru