Muž na promenádě

Taky jste si všimli, jak ze světa pomalu vymizelo všechno, co naši předci považovali za nejdůležitější hodnoty života?
Když zavřu oči, uvidím před sebou muže s kloboukem, který na promenádě potká ženu, decentně pokyne, případně pozdraví tak, že smekne klobouk.
Když zavřu oči ještě jednou a půjdu ještě dál do historie, uvidím neandrtálce, který se hrabe v nose, ale okamžitě zbystří, jen co se někdo přiblíží k jeho teritoriu. Neandrtálec začne divoce poskakovat a vydávat příšerné zvuky, aby každého upozornil na to, že se nachází v jeho blízkosti. Ale abych zůstala v dnešním století, vlezu tedy v myšlenkách do chlíva plného smradu. Sotva mě zmerčí první kráva, spustí se ohromný hluk a všechny krávy začnou zvesela bučet. Taky projev.
Ovšem co je projevem dnešních lidí? Když vstupuji do nejmodernější budovy světa z roku 2012 tak pokaždé přemýšlím, kde jsem se to octla.
To že jsem se rozhodla ignorovat povinnosti bontonu a pozdravím každého muže kterého po cestě potkám první, na to jsem si už zvykla a netrápí mě to. Ovšem to že mě, ženě, ani ti muži neodpoví na pozdrav je to skutečná realita. Někdo by mohl namítat, že to my ženy volaly po emancipaci a tady jí máme.
Závěr je krátký. Zvířata mají své vychování, protože je k tomu nutí vůdce. Jejich král. Lidé již nemají žádné vychování, protože jim chybí vzor. Pokud se toto nezmění, ani společnost se nezmění a já, jedinec, to také neovlivním. Snaha nestačí.