Autobusová zastávka

Typickým mládežnickým zařízením každé vesnice je autobusová zastávka. Prostory čekárny ČSAD jsou zdrojem kultury a osvěty a pro rozvíjející se osobnosti mladých lidí ve věku od 10-ti do 18-ti let představují naprosto nepostradatelné zázemí k provozování záslužných volnočasových aktivit.
Zkrátka prostorově nevýrazná stavba ze dřeva, bakelitu, vlnitého plechu a někdy i z cihel, vybavená lavičkou a v naivní představě, že do něj bude někdo něco házet i odpadkovým košem, představuje pro vesnický dorost, vedle rodiny a školy, základní výchovnou instituci.
Už samotná vnitřní výzdoba nevelké prostory zastávky zapůsobí na mladého člověka, kterému je prozatím oficiálně dovoleno pohybovat se pouze mezi nudnými zdmi školy, naprosto impozantně. Hákové kříže tady vkusně kontrastují se znaky Antify, hypízácký motiv muří nohy se střídá se stylizovanými listy marihuany a celé výzdobě pak vévodí všudypřítomný motiv kosočtverce. Zdejší výzdoba však má i informativní poslání. Z lihovkových nápisů se ihned dozvíte novinky ze společenského dění, například že ,,Márová je kunda,, ,,Fišer smrdí,, nebo že ,,kokot Polášek je piča,,. K zahození není ani dozvědět se nadčasové konstatování ,,fuck off Bělkovice,,. Nejdůležitější činností zastávkových bratrstev je však praktická část vlastní přípravy na život. Při hře s hakysákem, poslouchání nejnovějších hitů z mobilu nebo jen tak při družné debatě si vhodně vytříbíte svůj slovník, naučíte se solidně plivat, kouřit, hulit a pít.
Jedním z bodů výchovného programu jsou také nejrůznější experimenty s osobami opačného pohlaví. Patří k dobrému jménu ukázat se v zastávkové společnosti po boku Denisy, Moniky nebo Nikoly. Vůbec při tom nevadí, že za týden přijdete zase s někým jiným, protože každý bude mít pochopení pro vaše šokující odhalení, že Denisa (Monika nebo Nikola) byla vlastně ,,fakt největší kráva,,.