Prozrazená nudistka

Co podniknout v tak nesnesitelném horku? Vrtalo mi už od rána hlavou. Pravda, rozhodla jsem se, že se vytvaruju do plavek (pozdě, ale přeci), ale při pomyšlení na jakýkoliv pohyb se potím až za ušima. No nic. Budu se muset zvelebit jinak. Budu lovit bronz! Ze dna skříně jsem vylovila deku a plavky. Se zatajeným dechem jsem se do nich oblékala. Kupodivu padly. Otevřela jsem dveře a vkradla se na zahradu. Schovaná za hromadou dřeva, cítila jsem se v bezpečí. Ohrožovalo mě jen mé štěně německého ovčáka, Max. Rozkládání deky chápal jako novou hru a začal se se mnou přetahovat. Nakonec jsem rezignovala a přesunula se za bránu. K mé smůle tenhle úprk Max pochopil jako zradu. Seděl za plotem, vyčítavě na mě hleděl a aby se neřeklo, ožíral rybíz. Čím víc jsem si ho nevšímala, tím urputněji nebohý keřík rval, občas přidal nějakou tu zvukovou kulisu v podobě kňučení, aby celé vsi bylo jasné, jaká bestie to jsem. Když se mu podařilo ukořistit celou větvičku, nevydržela jsem nátlak a vrátila se k němu. Rozzářil se štěstím, dokonce byl tak rád, že mě nechal roztáhnout deku. Položila jsem se na záda. Max ležel ve stínu a bedlivě mě pozoroval. Konečně jsem se začala cítit příjemně.  Řekla jsem si, že všechny starosti pustím za hlavu, že úplně vypnu. Byla jsem sama doma, kolem nikdo... Chvíle jako dělaná na pořádný relax. Zavřela jsem oči a oddávala se sluníčku. V tom se ke mně ale doloudal Max a začal do mě strkat nejdřív packou, potom čumákem. Poté, co jsem ho ujistila, že stále žiju, odebral se spokojeně do stínu. Nakonec se i on unavil.  Zřejmě se rozhodl, ponechat mě vlastnímu osudu.  Konečně jsem byla úplně sama. Osmělila jsem se natolik, že jsem se zbavila vršku plavek. Když bronz, tak bez šňůrky! Než jsem se ale nadála, bylo po relaxu. Max zavětřil příležitost. Jedním skokem byl u mě, do tlamy čapnul vršek od plavek a tradá co nejdál od paničky. S bezmocným výrazem jsem ho prosila: Maxíčku, přines plavky. No tak Maxíčku, buď hodnej pejsek. Po chvíli jsem přitvrdila: Maxi, přines! Maxi ke mně! Ty potvoro! Nakonec jsem nevydržela, rukou si zakryla odhalené partie a rozběhla se za ním. Maxe to evidentně potěšilo (sousedy odnaproti taky). A tak jsme lítali po zahradě jako dva blázni, dokud se Max neunavil a štědře mi vršek nevěnoval. Pro příště - to, že jste sami doma a kolem nikdo ještě neznamená, že váš klid nemůže být narušen! A plavky bezpečně ukryté pod hlavou to jistí.