Bohém

            Každej den prostě není posvícení. A zrovna dneska ráno jsem se cítila pod psa. Spalo se mi mizerně. Vstala jsem levou nohou. No a aby toho nebylo málo můj milostnej život se zasekl na bodu mrazu. A jak sem se tak cítila mizerně, šla jsem si pobrečet do sprchy. Ve sprše se totiž brečí nejlíp. Sotva na mě ale dopadly první kapky ledové vody, popadla mě neskutečná kuráž. Se slzama v očích a sprchou v ruce jsem začala pět na celý dům. ♫ Oh, yes, I am wise but it's wisdom born of pain. Yes, I've paid the price but look how much I gained. If I have to I can do anything. I am strong , I am invincible, I am woman.....♫ Smyla jsem vrstvu šamponu a sprchového gelu a vydala jsem se pro víno. To abych oslavila tu kuráž.  Na stole ležela krabička cigaret a tak jsem ji vzala taky. Normálně teda nekouřím, ale dneska jsem se chtěla aspoň lehce cítit jako bohém. Zabalená do osušky jsem se usadila na lavičku před dům (pochopitelně tak, abych byla skrytá před lačnými zraky sousedek). V jedné ruce sklenička vína, v druhé cigareta. A dlouhej kouř a pohoda jazz. Nadávala jsem na celej svět. Hlavně teda na chlapy. Když v tom se ozvalo zvučné "ehmmm...." s náznakem potlačovaného smíchu. "Vezeme vám ty granule, co jste si objednala." No.. Krve by se ve mně nedořezal. Jako lusknutím prstu jsem celá zrudla. Típla jsem cigaretu, odhodila sklenici vína a jala se přebrat balík. V polovině cesty jsem si uvědomila, že nemám peníze. Zdvořile jsem se omluvila a prchla do domu. Upřímně, měla jsem sto chutí už nevyjít, ale co. Beztak už viděli všechno. Popadla jsem peněženku, upravila osušku a znovu se vydala do jámy lvové. Věnovala jsem jim podpis, zaplatila zásilku a oni spokojeně (leč s úšklebkem) odjeli. Granule mi ale nechali za bránou. Můj vrcholný gymnastický výkon - odtáhnout třináct kilo granulí do domu aniž by mi spadla osuška. Když se dílo podařilo, svalila jsem se se smíchem hned vedle toho pytle a slíbila si, že už nikdy nebudu bohém. Aspoň ne tam, kde mě znají.