Pan Teplák

Před týdnem jsem se rozhodla, že zkusím jít po delší době na rande.
Nemusela jsem příliš dlouho čekat, protože mě pozval známý, se kterým jsme si nějakou dobu psali, ale poznali jsme se přes seznamku. Bylo tedy jasné, že se osobně příliš neznáme.

Vůbec se mi s ním nikam nechtělo, ale zase jsem si řekla, proč to nezkusit.
Nicméně jsem se krásně nastrojila, vzala jsem si na sebe černé koktejlky, rudou rtěnku, měla jsem rozpuštěné vlasy a červený kabátek, jemný parfém a hezké boty.

Ovšem večer mi byla jaksi jen v silonkách a poslední den v říjnu pouze v balerinkách docela zima.

Stála jsem na Karlově náměstí v Praze pod sochou a smála jsem se sama sobě. Sama sobě a tomu, proč to vůbec zkouším. Nicméně, kdyby nebylo této události, nemohla bych Vám představit pana Tepláka.

On se tedy nejmenoval Teplák. Jmenoval se Marek.
Jenže na to rande přišel v teplákách. Prostě přišel v teplákách.. Jako zkušená 26 slečna jsem to přešla mírným pousmáním a utěšovala jsem se , že třeba rozhovor bude lepší...

Nebyl..

Pan Teplák v teplákách Adidas se třemi proužky se rozhodl, že je mu v tepláčkách veliké teplo a tak netřeba mně krásnou slečnu pozvat na kávu. Nicméně se rozhodl procházet se okolo náplavky. Rozhovor vedl stylem, Holka, ty mě vůbec nezajímáš ale asi jsem tě pozval jen proto že jsi hezká, jinak jsem vůbec neřešil, že jsme každý jiný a nemáme si co říct ...

Můj úsměv se trochu zamlžil. V hlavě mi vířila jediná myšlenka, jak to rande co nejjemněji ukončit... Jenže jsem nevěděla jak.

A pak mi to došlo! Vždyť Tepláka už nikdy neuvidím, a když si mě tenhle člověk smaže ze života, že jsem nejnesnesitelnější ženská, tak mi to bude jedno,protože to bude hrané !

Tak jsem naši procházku vedla směrem zpět k metru, kde jsem mu oznámila, že je na mě pozdě a zima. Ani se moc nebránil. Asi si uvědomil, že si zapomněl druhý díl teplákové soupravy.

A tak skončilo moje rande !!! Na dlouhou dobu zase poslední ..

Pet