je to moc chtít polibek?

Krátké dotknutí úst, nic víc, to toho chci tak moc..ani nevíš jak moc mi chybí ta chvíle kdy mé rty se dotknou tvých.. ta chvíle kdy zavřu oči a přesto tě vidím..ta chvíle kdy tvé ruce obejmou mé tělo..ta kdy mi v břiše poletuje tisíce motýlků..ta kdy mi šeptáš že mě neopustíš..
Tak moc mi to všechno chybí..tak moc to chci zažít znovu…
Znovu tě chci líbat, znovu chci pohlédnout do tvých modrých očí, znovu chci cítit tu známou vůni..
Znovu a znovu, chci to ještě zažít… udělám cokoli jen ať tě ještě můžu obejmout.. prosím, prosím, prosím… nechci aby to skončilo, nechci aby všechno byla minulost, chci aby to byla přítomnost a budoucnost… chci, chci a zase chci…
Chci toho moc? No řekni? Je to moc chtít po svém klukovi polibek.. je? No tak sakra už odpověz..
Ne..mlčíš tvé rty jsou zavřené, a mě to bolí.. tvé rty jsou blízko, ale já je nemůžu políbit..
Naposledy kdy jsme byly spolu, poslední věta co jsi řekl „ nedám ti pusu“ , krutý nemyslíš? Říkal jsi to vždy, ale vždy jsi k tomu přidal „nechám si ji na zítra“, ale ten den jsi to neřekl a ještě jsi se smál…ten smích mi do teď zní v uších..věděla jsem že jestli ještě bude nějaký příště, bude to jen zázrak..a bohužel sem si to myslela správně..
Myslela jsem na to, že zase budu sedět a utírat slzy, myslela jsem na ten konec který byl minule..prostě si se najednou vytratil a mě jsi „neznal“..
A všechno je to tu znova….sakra…kdyby aspoň jednou zvítězil rozum nad tou láskou..