jo ta láska

Tak já už vážně nevím, co si myslet….Když si tak přehrávám v hlavě včerejší večer a bilancuji zejména ty pozdě noční události, cítím se ani tak fyzicky ( přece jen nepilo se malé množství alkoholu) jako psychicky dosti bídně. Abych lépe přiblížila, co mě právě tíží, i když si nemyslím, že by jste neměli na práci nic lepšího než se zaobírat naivními problémy nějaké cizí holky, ale třeba se v tom můžete poznat? Povím vám jednu malou historku:
Tak tedy: představte si páteční večer, kdy jsem vyšla do deštivého a nevlídného počasí…Chtělo se mi brečet, i když toho by si stejně nikdo nevšimnul, protože i tak mi stékaly po obličeji dešťové kapky a braly s sebou můj pracně vytvořený „mejkap“na motivy maskérů filmových hvězd a nemusím vám ani udávat nápovědy při hádání barvy mých vlasů, když řeknu, že jsem si ta líčidla začala patlat po mém bílém kabátku a nebylo to ve snaze vytvořit netradiční abstraktní dílo. Ano…máte pravdu, mé pečlivě vyžehlené vlasy mají blond barvu a rovné byly možná tak ve výtahu a ve vchodu Takže přesně takto se na prahu jednoho baru objevila zmoklá,barevná ovce v mém podání, a jakmile jsem se přiřítila ke stolu, kde se měla nacházet jen kámoška a možná jeden kámoš, sedělo asi 15 lidí a mezi nimi ON. Prostě on, on, on….kluk s nejkrásnějším úsměvem a očima a hlasem a….vím přesně co znamená pojem zákon schválnosti, protože kdyby nepršelo a já přišla načančaná jako jsem původně byla u stolu by vážně byla jen kámoška a možná kámoš…ale takhle…a tak jsem si tedy přisedla jako zbloudilá slepice,a na mém obličejíčku se uhnízdil křečovitý úsměv a já jen slintala a snila nad ním, a pak mě to napadlo: proč prostě nezavolat jednou na pomoc toho buclatého boha lásky? A tak jsem to udělala…představovala jsem si, jak do dveří efektně přiletí pan Amor osobně a lukem a šípem rozhrnuje kouřovou clonu, aby se dostal až k nám¨a odněkud za mým ramenem míří na NĚJ a do srdce se mu zabodává šíp, který v něm zažehne nepoznanou vášeň a touhu po mě a on zjistí, že já jsem ta jediná, úžasná a úchvatná dívka bez které nemůže žít. Potom Amorovi zazvoní mobil a odchází na svou další zakázku…vypadá sklesle chudák, když ti lidé mu nedají chvíli klidu a chtějí se o 106?. jé ale já se vlastně zapomněla zeptat, kdy se dostaví účinky…ale už je pozdě a proto napjatě sleduji svůj objev, jestli nejeví známky co nevidět obrovského vzplanutí ( sakra má to i nežádoucí účinky), zkoumala jsem zda nedrží skleničku jinak než obvykle, jestli se nechová jinak jestli už….v tom mi pod stolem položil někdo ruku na koleno, potočila jsem hlavu tím směrem a tam se na mě zubil a slizce mrkal kamarád mého objevu: už ti někdo řekl, že si fakt to…kus no hehehe…
Ach jo….proč? proč jsi mířil tak moc doleva? Kdy už konečně trefíš toho pravého?