O lásce k vroucím stehnům žen

Druhý den v poledne jsem vstal a vlastně to nebylo o tolik odlišný od večerů, které jsem propařil. Když jsem s pocitem dobře odvedené práce a prázdnou kapsou usínal tak jak jsem dopadnul na postel, nebo na zem v předsíni nebo ve sprše, nebo byl na hotelovým pokoji s holkou s kterou jsme se chechtali, i když já se většinou s chechtáním pokoušel dostat do jejích kalhotek, nebo se aspoň zahřát o její vroucí stehna. Byl to takovej šmíráckej způsob jak odvést jejich pozornost od toho co dělám. Něco jako rána levačkou zatímco se bavíte o tom, že jste pravák a máte v ní fakt sílu, nebo jako otázka položená tomu udělanýmu maníkovy vedle vás na baru, kterej do vás furt chrlí nějaký sračky a vůbec vás celej dlouhej večer všelijak provokuje a vy v tu chvíli , kdy chce odpovědět vypustíte svůj trezorovej úder na jeho arogantní bradu. Ale k věci nikdy jsem nechápal, kde se to v nich bere, tolik tepla bez ohledu na počasí a roční období. Jedna z mých teorií byla, že se chechtaly taky jen proto, aby se mě dostaly do kalhot a tím se jaksi rozehřály - ovšem od téhle teorie jsem brzo upustil, neboť v takové chvíle už jsem na sobě žádné kalhoty obyčejně neměl. Je ale možný, že ve spoustě případů jen zazimovávaly pelech aby jim teplo vydrželo až do probuzení, mají to asi v genech odedávna. Co já můžu vědět? Záhadu ženských vroucích stehen mám asi ještě odhalit a kdo ví, až na to přijdu, třeba se už nebudu muset živit jako spisovatel, kosmonaut, kouzelník, nebo cokoliv, co jsem jim nakecal, aby se chechtaly.