Jak mě doběhla Karma

Do doby než jsem poznala Bídáka, byla jsem slušná holka. Nejezdila jsem na červenou, cigareta nikdy nepolíbila mé rty, oči jsem nosila cudně sklopené a mé srdce bylo na visací zámek.  Věci se mění, sny se mění, city se mění... a lidé bohužel taky. První pohled, který jsme si vzájemně vyměnily a první dotek, který padl na má bedra, odstartoval vír nekonečných otázek a zmatených citů. Noha těžkla na plynu jakmile zazářila oranžová, ústa líbala filtr a žádala alkohol, oči bodaly každého, kdo opětoval jejich pohled a srdce? Zabetonováno, zaminováno  a do odvolání mimo provoz. Tak moc mě celá ta aféra vzala. Lhala jsem kamarádkám, tvrdila jsem několikrát za sebou, že všechno skončilo a stojím nohama pevně na zemi... Možná jsem i pronesla, že jsem připravená jít dál, což byl podezřele silný závan hrdinství. Kamarádkám slova nestačila, žádaly činy. A já činit nechtěla. Před očima jsem měla jen a jen jeho tvář... Však to znáte. Po nějaké době už to alespoň malý důkaz chtělo. Na jedné seznamce jsem si vyhlédla svou oběť a domluvila si s ní schůzku. Když jsem mu kráčela vstříc, musela jsem se pozastavit. Nešlo to. Nohy mi těžkly, v hrdle mi vyschlo a myšlenky se ubíraly úplně jiným směrem. Otočila jsem se a šla na kolej. Nezjistila jsem, jak dlouho tam ten chudák musel čekat, a upřímně bylo mi to jedno. Do té doby, než KARMA nastartovala misi pomsty.

Ono ráno bylo příšerné. Zaspala jsem, ofina se drala do pozoru a raní káva nepřipadala v úvahu. Výtah nejel, schody jsem sbíhala stěží a když jsem vystupovala z tramvaje, do mých vlasů dopadaly první řetězce dešťových kapek. Bezmocně jsem zvedla kabelku nad hlavu a dala se do chůze.. Když tu ON.. Ten, který marně čekal a nedočkal se. Jeho pohled se mi tázavě zavěsil kamsi a táhl se se mnou dlouhý kus cesty. Oklepala jsem si a uklidnila se tím, že to bylo poprvé a naposled, co jsem ho potkala a že Olomouc je velké město, tudíž mi potencionální nebezpečí vlastně ani nehrozí. A taky nehrozilo. Dokonce nehrozilo celých 14 dní. Potom přišla má spolubydlící s tím, že poznala někoho, kdo konečně stojí za to a taky s tím, že s ním  jde ve středu na rande. Měla jsem radost i za ni. Dlouho dobu tápala a hledala v davu někoho, kdo by ji zaujal. Měla jsem radost, ale bohužel jen do té doby, než jsem zjistila, že se jedná o onoho Čekatele, který mi posloužil jako oběť. Teď se jen tiše modlím, aby nás nepředstavila.

Dobře radím, chovejte se podle morálního zákonu, jinak vám KARMA způsobí úhonu!