Stroj času

Dneska ráno jsem viděla v televizi film o stroji času. Mladému muži zemřela snoubenka a on se rozhodl sestavit stroj času, aby neštěstí zabránil. Když se, ale vrátit k onomu osudnému okamžiku, jeho milá stejně zemřela jinak a on pochopil, že osud nelze změnit.
Někdy si přeji, aby takový stroj času fungoval, nebo aby člověk dostal možnost změnit to, co se stalo. Stačilo by třeba použít jiná slova anebo v čas odejít, či nějakou situaci v čas zastavit.
Když potkáte někoho, s kým si rozumíte a vypadá to, že sympatie jsou vzájemné, máte pocit, že zasáhl osud. Říkáte si, že není náhoda, že jste šli oba v ten den, do toho samého baru a zakoukali se do sebe. Třeba jste v tom samém baru byli už kolikrát, jenom ještě nedozrál čas se poznat. Někdy je osud trochu jiný, dva lidé se poznají a začnou spolu randit, jenže zjistí, že to není ono. Rozejdou se a každý si žije svůj život, po čase jsou znovu oba svobodní a třeba se znova potkají a pak už spolu vydrží. Může za to osud? Máme každý přeurčené cesty života? A je přesně dáno, kdy se mají naše cesty prolnout? A pokud se tak stane dříve, než je nám určeno, vztah pak nevydrží, protože ještě nenastal ten správný čas? A existuje vůbec něco jako osud?
Představte si situaci. Mladý muž a mladá žena, žijí ve stejném městě, chodí do stejné restaurace nebo do stejné tělocvičny. Řekněme, že se jejich cesty pravidelně potkávají. Oba mají vztahy, které ale časem vždycky skončí. Až jednoho dne, i přes to, že se v té restauraci, či tělocvičně pravidelně vídali a nevěděli o sobě, se setkají, tváří v tvář. Zakoukají se do sebe, jdou na rande a už je ruka v rukávě. Jejich cesty se prolnuly. Věřím, že vše co se v našem životě děje, je dáno osudem. Někdy člověk nechápe, proč se tak stalo, protože je přesvědčený, že osud to tak chtěl, tak proč to nevyšlo? Ano, osud to tak chtěl. Osud chtěl, aby to nevyšlo, protože osud má s námi jiné plány. To, že to tak mělo být, člověk pochopí až později, když si uvědomí, co všechno se muselo pokazit, aby se jedna věc vydařila. Co se stane, pokud se člověk rozhodne osudu postavit? Stane se to samé, jenom bude mít konec jinou podobu. Jako v tom filmu, když jeho milou zastřelili, vrátil se, aby katastrofě zabránil, ale ten samý den ji porazil kočár s koňmi. Prostě nastal její čas. Nemohl ji zachránit a změnit co je dáno. Pokud by měl člověk možnost vrátit se v čase a změnit co se stalo, kde je jistota, že by se to nepokazilo jinde, jinak? Pokud to osud tak chtěl? Zbývá nám jediné. Když se stane něco, s čím se tak úplně nehodláme smířit, je lepší si říct: „Asi to tak mělo být,“ a doufat, že dříve nebo později se stane něco, díky čemž pochopíme, že tehdy osud zasáhl správně.