Flaška

Všimli jste si už někdy jak v poslední době z našeho okolí mizí skleněné flašky a nahrazují je jiné materiály? Že ne? Já tedy ano. A začíná mi to pořádně vrtat hlavou. Dovedete si představit svět ve kterém by žádné flašky neexistovaly? Vždyť v době bez mobilních telefonů to byl jediný prostředek jak se mohl trosečník na pustém ostrově spojit s okolním světem. A co teprve než pár takových lahvinek kořalky (či jiného elixíru života) vyprázdnil. To bylo hned po starostech. Nebo jejich úloha v akčních filmech. Jistě to všichni znáte – hlavní hrdina obklíčen ve slepé ulici bandou nelítostných hrdlořezů a opodál ležící hromada prázdných lahví. Pár jich rozbije o tupé hlavy ostře vyhlížejících gaunerů a s rozbitými hrdly lahví v rukou se probojuje až na druhou stranu, aby si to definitivně vyříkal s hlavním bossem z očí do očí. Těžko si představit tuto situaci s plastovými lahvemi nebo dokonce kartonovými obaly TETRA PAK. Já sám mám pár docela zajímavých zážitků z dob, kdy jsem se svými přáteli hrával stejnojmennou hru – flašku. A další kladná vlastnost – takzvaný samočistící efekt. Častokrát jsem viděl jak v následujících dnech pivních slavností a jiných státem neuznaných svátcích se na místě konání potulují děti (dnes spíše bezdomovci) a sbírají prázdné flašky, aby je následně vrátili v obchodech a něco málo si přivydělali. Co se dá dělat. Tato doba již pomalu ale jistě mizí. A nejspíš s tím nic nenadělá ani Svěrákův film – Vratné lahve.