PANELák

PANELák

Uprostřed velké hnědobílé bytové stěny je zasazen černobílý televizor značky Tesla, v němž hlasatelka ohlašuje následující program. O kousek dál na konferenčním stolku stojí pár sklenic z lisovaného skla od hořčice a sifonová láhev. Stolek obklopuje sedací čalouněná souprava potažená proužkovaným plyšem a vedle ní se na šedém linoleu válí dětský Ohníček – poznáváte jej? Obývací pokoj bytu sedmdesátých let…

Panelový dům potkáváme už od padesátých let každý den, ať už v něm žijeme nebo kolem něj pouze procházíme. Dodnes je panelák považován za „cosi“, co nám zůstalo z období socialismu avšak ne vždy je to stín.

Panelák je jednoduše řečeno stavba vybudovaná z panelů, které se na sebe pěkně postaví a je hotovo. Vše se vyrábí sériově a přemýšlení nad tím jakou barvou budou oplývat omítky několika patrových krabic nepřichází v úvahu. Estetika jde stranou a kvalita? Na tu se zapomíná především. Proto vás během života stráveného v paneláku mohlo potkat všelicos. Zejména problémy spojené se špatnou izolací či vodou tekoucí od sousedů, jimž vytekla pračka na podlahu. A není to jen prosakující voda ze stropu, ale i obava z toho, že vás váš nepřátelský soused uslyší v choulostivé situaci (ať už je jakákoliv). Beton má totiž jednu nepřijemnou vlastnost: vysokou schopnost vést zvuk. Uvádí se, že panelový dům má životnost kolem dvaceti až třiceti let. Ještě štěstí, že většina z nich dnes prochází revitalizací (a dokonce jsou i barevně odlišené).

Vraťme se ale na samý počátek. Pracujícího lidu je mnoho a je potřeba jej někde ubytovat, začne se tedy budovat ve velkém. Staví se jeden panelák za druhým, přibývají další a další. Najednou jsou jich stovky, tisíce, každá vhodná volná plocha je použita na výstavbu dalších…

Nabízí se zásadní otázka: Stála ta šedá pochmurná sídlíště seskládaná z betonových kvádrů, kde ani ptáček nezazpívá a kde „prolízačky“ zejí prázdnotou, za to?

Ano, stálo. Velký odliv obyvatelstva z venkova způsobil bytovou krizi, kterou režim řešil stavbou technicky nevyhovujících, ale levných panelových domů. Během několika let vyrostla mohutná sídliště, kde dnes nacházejí útočiště tisíce obyvatel. Například pražské Jižní Město, zajišťuje ubytování pro 80 tisíc obyvatel a to nemluvě o městech, která byla vybudována jen z kvádrů, například severozápadní Most nebo Orlová na Těšínsku. Zkrátka je paneláků v našich končinách opravdu požehnaně. Statistiky uvádí, že v ČR se do roku 2001 vybudovalo 4 366 293 bytů, v nichž se každý den ke spánku ukláda více než pět milionů obyvatel.

PANElák je pro nás jakýmsi symbolem dob komunismu. Na jedné straně je odsuzujeme na straně druhé jsou pro nás typické a nešlo by to bez nich. Naštěstí se dnes už žádného konstrukčního stěnového systému z prefabrikovaných panelů (jak zní odborný název panelového domu podle české technické normy) nedočkáme. A to je dobře.