Limonáda

V jednom malém, ale opravdu malinkém myším království za starým dubem, žila bílá myška, které říkali Agáta. Za pár dní se měl v zámku konat ples, na který byla pozvaná i ona.
"Co já si jenom vezmu na sebe?!" pomyslela si Agáta. "Vždyť nemám vůbec žádné šaty." Napadlo ji, že by mohla zajít za svým kamarádem, který je krejčí a poprosit ho, jestli by jí nějaké ty šaty neušil. A tak vyrazila.
"Dobrý den, paní Grimová." pozdravila myší babičku, když vešla do domu. "Dobrý, dobrý, Agátko. Jdeš za Jeníkem, viď? Je v zadní komoře." řekla stará paní a zamrkala zpoza brýlí. Vešla do místnosti, kde to bublalo, kouřilo a na každém rohu byla nějaká zkumavka. Tam Jeník vymýšlel různé lektvary. "Ahoj Agáto, tak co máš na srdci?" zeptal se Jeník. Agáta ho slušně požádala o šaty. "Dobře, dojdu si jenom pro metr, abych ti mohl vzít míry. Než se vrátím, ochutnej tuhle limonádu, co jsem právě vynalezl." řekl a podal jí pohárek s červenou tekutinou. Bylo to vynikající. Chutnala jí tolik, že si chtěla vzít ještě jednu, než se Jeník vrátí. Jenomže sáhla po špatné lahvičce.
Místo limonády si vzala "běžecký lektvar". Nožičky se jí rozutíkaly samy od sebe a kmitala z rohu do rohu. V tom se vrátil Jeník. "Jeníku, Jeníku, zastav to!!" prosila ho.
"Dobře, ale musíš mi slíbit, že už nikdy si nevezmeš nic sama bez dovolení." "Slibuju." řekla Agáta a na důkaz zvedla dva prsty do výšky.