Vesmír je bohatý

Komu mám poděkovat za ty neuvěřitelné a zvláštní lidi, kteří mi vstupují do života?
Komu mám vyjádřit své díky za ty neobyčejné situace?
Posílám pozdrav i těm, kteří neuvěřili ve výjimečnost. Já ano.

Posuďte sami.

Jsem v práci na sobotní směně.
Mám zrovna tvořivou náladu o kterou beztak prosím skoro denně ve svých běžeckých modlitbách. Běžecké modlitby? No, to znamená , že jednoduše pobíhám kolem penzionu (nejbližší, nejpřírodnější, okolí na sídlišti) nechám se ráda provokovávat seniory o berličkách a k tomu si vysílám své dobré přání k těm nahoru.

Takže jsem naladěna a namotivována něco stvořit, nebo aspoň vylepšit stávající.
Nakonec se mi to povede a já zabrána do vylepšování vitrinek s výprodejem si ani nevšimnu příchodu nového zákazníka.

S pozdravem odtrhnu oči , a upřu zrak na příchozího muže.
Kožený klobouk, kožená vesta, snědší , taková zdravě přírodní tvář. Jeho oči se mi přímo dívají do mých.
„Posledního mohykána, bych u vás taky našel?“…sebevědomě a příjemně se mě táže.

Odpovídám bohužel negativně, a v duchu si pomyslím ….“hernajs, Ty sám vypadáš jako poslední mohykán“….a všimnu si,že na batůžku má přivázaný bič. Vážně, takový ten kovbojský nefalšovaný bič.
„Ty, jo, tak tomu říkám vzácná návštěva!“
A hned mě to nastartuje. Pobíhám po půjčovně a když nemůžu vyhovět s hledaným titulem, představuji podobné filmy a komentuji, tím , co k nim znám .
Snažím se si ho prostě pozdržet.
Asi i proto, abych si vychutnala a trošičku poznala pro mě tak nevšedního člověka.
A tu možnost hned dostávám.
Zastaví se u katalogu a všimne si Toma Cruise, :..“dobrý kluk, občas ho potkávám, nebydlí tak daleko ode mě….vidí , že ho stále sleduji očima (nebojte, neotevřela jsem pusu dokořán) a pokračuje „“nelekněte se , ale já pocházím z planety Siryus“..dodá jen tak mimoděk a úplně v klidu.
Ocitla jsem se v jeho blízkosti už předtím, a na alkohol v krvi mám čich a poznala bych opilost. Přemítám jaké omamné látky nejdou hned rozpoznat.
No, tento člověk ani jeho obličej vážně nevykazoval žádné stopy po drogách. Pár narkomanů k nám chodilo a jejich kůže už na první pohled nese známky fetu.

Slyším se jak odpovídám:
„ ano tak, to mě těší, to jste snad první s takovou adresou a zaregistrujete se u nás?“
„Bohužel tolik času nemám, ale jestli dovolíte, moc rád bych si vyfotil tento bilboard“…a ukazuje na UNDERWORLD –Vzpouru Lycanů.
„Klidně beze všeho“...odpovídám. A v zápětí mě napadá.“Poslyšte pane, pokud máte o něj zájem já Vám ho moc ráda věnuji. Celý si ho odneste“.
„To myslíte vážně?“..reaguje.
„Jistě“…jestli Vám nebude překážet ?“..pravím, protože nevím jak se mu ponese.


Muž z jiné planety je nadšen, příjemný výraz v obličeji se mu rázem i rozzáří.
Vrací se k pultu , vytahuje vizitku a něco mi na ni píše.
„Kdybyste se ocitla Krkonoších , třeba se něco najde, co bych mohl pro Vás udělat.“..podává mi ji a já hned čtu jeho příjmení „MOJŽÍŠEK RADAN“.

Už nyní bych mohla pro některé své vyprávění ukončit. Čtete Slovácký deník, nebo jste viděli aspoň první stranu z pátečního vydání dne 9.10.2009?
Ne?
Tak prosím o trpělivost.
To je Vaše příjmení pane Mojžíšku? „…ptám se nedůvěřivě.
„Ano“, málem mu skáču do řeči a pokračuji:“ nemáte v Brodě náhodou rodinu?“
Hned se mi vybavuje Ivo Mojžíšek jeho bratr, jeho strýc Julek (můj bývalý nejlepší nadřízený) a dcery pana Julka, které si u nás často půjčují.
„Mám bratry, Ivoša a Dušana, jsme všichni ze Sirya, ale kluci si to ještě neuvědomují, možná snad Dušan.“….no a mám tu i skvělého strýce, výborný chlap“….a já hned dodám..:Vy myslíte Julka?“
Identifikace ukončena.
Jsem potěšena i já. Jeho rodina mi byla vždy sympatická. Sice Dušan vůbec nemluvil o bratru Radanovi, a jestli si vzpomínám tak Ivo se zmínil, že je divný.
No, a co?
Věděl kam má jít tento muž.
MILUJI DIVNÉ LIDI.
Jeho vizitku, jsem si držela jako dar nejcennější, vždytˇ je z jiné planety.
Bože, mám to já, ale štěstí.


P.S 1: Na titulní stránce zmíněných novin našich oblastních, je velká fotka. Na snímku muž v přilbě s motorovou pilou. Pod ním text, cituji „V rolích krotitelů nebezpečných strojů se představili mistr republiky v práci s motorovou pilou Jiří Anděl z Vysočiny a umělecký řezbář Radan Mojžíšek (na snímku). Mojžíšek za pomoci motorové pily citlivě a s neuvěřitelnou schopností opracovával dubové kmeny do podoby postav.“

www.slovackydenik.cz/motorovkabrod

P.S 2: Toto mé setkání proběhlo v září letošního roku, takže si dokážete představit, jak mě nadchlo, když jsem se dozvěděla, že má intuice v dobro nezklamala. Navíc, jsem se ráda s touto historkou svěřovala . A téměř všichni byli zajedno, že to musel být nějaký ZDROGOVANÝ BLÁZEN. A že já skočím každému na špek.

P.S 3: Odpusťte mi prosím s tímto posledním p.s-kem. Ale není to náhoda? Noviny si nekupuji, ale protože jsem se chtěla zachránit z depresí, odbelhala se s nohou bolavou na francouzský, šansonový koncert, který mne uzdravil, pak o něm napsala a článek poslala do těchto novin zcela nepromyšleně a nic od něj neočekávajíc. Oni mi ho vážně vydali ,ocenili a já s tímto vším pro mě zadostiučiněním ještě navíc zjištuji , že jsem se potkala v tomto VYDÁNÍ opět s mužem z jiné planety.

A potom, že mimozemštˇané NEEXISTUJÍ!?

VÍTEJTE NA ZEMI!