Závist

Závist

Závist je u člověka nejhorší vlastnost co může být, přesto je to běžná věc. Dřív si lidé záviděli chaty, chalupy, lepší auto, televizi nebo dovolenou, dnes si však závidí každou maličkost a pro její získání jsou ochotní udělat cokoliv. Závist lidi změnila. Bohužel však k horšímu a oni jsou pak překvapení, když jim řekne někdo pravdu do očí.
Ani já nejsem výjimkou a také občas druhým závidím. Dřív jsem záviděla slavným jejich slávu, ale dnes už vím, že ti slavní to mají těžší než ti o kterých se moc neví. Když je člověk šťastný nemá důvod druhým závidět, takže já asi šťastná nejsem, protože právě to štěstí závidím jedné své kamarádce a dávám ji dost najevo, místo toho, abych se o své štěstí snažila. Bohužel nevím, co je to dokonalé štěstí, protože kdybych to věděla, tak bych ji nezáviděla. Štěstí totiž není vidět a pro každého z nás je štěstí něco jiného. Děti si závidí lepší hračky, ti starší pak lepší oblečení nebo mobilní telefon a dospělý si toho závidí úplně všechno. Někteří zůstanou jen u toho závidění, jiní se snaží z jejich štěstí také něco mít, ale bohužel je víc těch, kteří se jim to štěstí snaží zničit. Přitom kdyby chtěli, tak mohou být šťastní také, ale museli by proto něco udělat. Říká se, že každý svého štěstí strůjcem. Nevím jestli to je pravda, ale vím určitě že lidé si budou stále závidět a bude to ještě horší, protože se asi těžko najde někdo kdo by je zastavil. Není však závist jako závist…
Snad brzy přijdu na to co mi chybí ke štěstí a přestanu své kamarádce závidět, protože by se snadno mohlo stát, že již brzy nebude mou kamarádku, což by mne velmi mrzelo.
Takže lidé! Přestaňte si závidět a pro své štěstí něco udělejte. Když člověk něco chce, musí pro to něco udělat a nemyslet si, že to přijde samo. Nic totiž není zadarmo a ne vždy by to mohlo mít šťastný konec.