Učitel\Mučitel

Drnčivý tón zvonku ohlašuje všemi proklínanou hodinu klekánice. Člověk, jedno které národnosti, či vyznání, jenž bude přistižen po tomto chóru bolesti mimo své předem určené místo, byť třeba jen o několik málo kroků, bude přísně potrestán, a tak není divu, že ve třídě začíná propukat panika. Času není nazbyt. Během několika málo vteřin se ve dveřích mučírny objevuje postava.
Jack Rozparovač, Michael Meyers, Hrabě Dracula, či Noční můra z Elm Street. Žádná z těchto heroicky známých, sadistických postav v nás v oné chvíli nemůže vyvolávat více strachu, než právě tato. Je to ďábel v bílém, jenž povětšinu času zdá se klidný a mírumilovný pro většinu lidí, avšak v hodinu klekánice je to ztělesněné zlo.
Se zaujatým výrazem řezníka pozoruje, jak se maso narovnalo ve čtyřech řadách. Letmým povelem ruky vyzývá k posazení, což v některých případech se dá spíše popisovat jako skácení se na hromadu. Místnost se začíná plnit čpavkovitým nádechem strachu a drnčení třesoucích se rukou zní jako krumpáč nenechavého zlatokopa. A bude hůř!
Masochista pomalu odevírá svůj almanach smrti. V této chvíli už jsou nervy naplé jako tětiva luku a slabší povahy se pomalu, ale jistě začínají sesouvat k zemi. Každý pohled satanáše probodává jako šíp a pálí jako samotné ohně pekelné. „Tak kdopak dnes?“ Pronese kat a smrtící kyvadlo, v našich očích děsivější nežli Kyvadlo od samotného Edgara Allana Poa, se dává do pohybu. Pomalými obloučky opisuje kružnici nad seznamem odsouzených. Náhle se krouživý pohyb zastaví a jen několikagramové kyvadlo dopadá na papír s ohlušujícím zahřměním.
Oči násilníka se rozjasní v nepochopitelné, krvechtivé radosti. „Mistr Košilka!“ Hluboký oddech třiceti šťastlivců si lehce pohraje s kadeřemi odsouzence. Žádný soucit, žádná lítost, žádné hrdinství, jen hřejivý, uklidňující pocit, že jsem to nebyl právě já.
Oči nešťastlivce se začínají vzpínat kamsi vzhůru do prázdnoty vybledlého stropu. Všichni moc dobře víme, co se mu právě honí hlavou. „Prosím, pomoc, Bože, Budho, Mohamede, Supermane, kdokoli!“ Marně! Na tomto temném místě na zemi není žádné síly, jenž by mu v tuto chvíli mohla podati pomocnou ruku.
Hlava pomalu padá, oči se plní slzami, naskakuje smrtelný pot. Pomalým, vetchým krokem stoupá k šibenici. Nahoře už démon vybírá své mučící nástroje v podobě těch nejzákeřnějších a nejzapeklitějších otázek, jenž mají rozhodnout o kudrnáčově osudu. Zbraně jsou vybrány a muka mohou započít.
Průběh onoho zrůdného činu raději nebudu popisovat, slabší povahy by totiž mohli propadnout depresím, ba dokonce utrpět doživotní újmou.
Jatka jsou již u konce a ačkoli trvala pouze několik málo minut chlapec se změnil ve starce. Vlasy šedé, vrásky plní obličej, kostnaté ruce nehybně visí a měchýř evidentně povolil. Se spokojeným úsměvem a vlídným „Vaya con Dios.“ Posílá sodomita starce sednout.
Pro dnešek byla bestie nakrmena, ale zítra si přijde pro dalšího.