nemají to vůbec lehké

jsou tři a nemají to vůbec lehké. umět se tvářit a přitom jen jeden může být ten nej. vydržet se neusmát a tvářit se, a vypadat jako debil. ne, nemají to dnešní puberťáci jednoduché.
jsou tři a právě je vyhostil vchod místního panelového domu. jsou tři a povinně nahoře s kapucí, a dole se spuštěnými kalhotami. jsou tři a chodník je jim akorát. tři zakuklenci bez fanglí. chtěli by se smát, chtěli by se bavit jenom tak. jeden vypustí slova a ta nedojdou kamaráda. chtěl by toho tolik říci a i vidět ucho posluchače, a nemůže. mluví tedy a čeká. otočí hlavu, a jen svou kápi má před sebou. zastaví se a přidrží si přítele a najednou to chvíli jde, najednou i ta slova mají komu. jenom třetí kamarád neviděl, jak ti dva zasaženi slovem a vlastním pohledem, venku pro ně nevídaným, si stojej, a on jde dál. naštěstí za chvíli se obraz tří statečných se spuštěnými gaťaty a kápí na očích znovu sladí a chodník je jim akorát.
nemají to vůbec lehké – tvářit se a přitom vypadat jako pták.