Pravda o pračce

Každá rodina ji má doma. Společnici, bílou, pravidelně vrnící. Automatickou pračku. Přebývá povětšinou v koupelně, někdy také v prádelně nebo kuchyni. Každý z nás jistě ví o nesporných výhodách, které nám poskytuje. Ze špinavých, propocených svršků vykouzlí čisté, voňavé a hebké kousky oblečení a to jen za drobného přispění vody, pracího přípravku a elektrické energie. Navíc, kdo z nás nezažil blaženě uklidňující pohled do jejího točícího se bubnu, nikdy nemůže pochopit její kouzlo.
Pračku vymyslel moc chytrý a dokonalý muž, ve snaze ulehčit život své upracované manželce. Nemohl už dále snášet pohled na její ruce sedřené z každodenního praní na valše a věčného máchání. Vysvobodil ji i tisíce dalších hospodyněk. Ovšem pračka není žádná dobrá víla a za své služby vyžaduje tu a tam poplatek. Bere si ho sama, bez ptaní.
Pračka si prostě vezme vaše ponožky. Může se zdát, že to není až tak vysoká cena, ale pohled na zoufalou ženu, která skládá prádlo a nemůže spárovat všechny kousky ponožek, vás přesvědčí o opaku. V nouzi nejvyšší, kdy se nad košem usušeného prádla schyluje k pláči, přibíhá manžel. Ví, že ponožky nenávratně zmizely v útrobách bíle krasavice. Také ví, že žena se nic nesmí dozvědět, jinak by povolala odborníka na vnitřnosti praček, který by nebohou pradlenku vykuchal a dostal z ní postrádané ponožky. Muž se tedy neohrabaně snaží manželku uklidnit, dušuje se, že své ponožky zapomněl po tréninku v kabině, že její ponožky daroval charitě a že ponožky dětí použil na výrobu vánočních ozdob. Žena se zdá být vysvětlením uspokojena. Žaludek, v mužových útrobách scvrklý a připomínající chuchvalec sepraných ponožek, se pomalu rozmotává. Zjištění je pro tuto chvíli v nedohlednu. Co se ale stane příště?
Možná bychom v rámci zachování tajemství měli zřídit speciální obchody. S donáškou až do domu. Byly by v nich k dostání supermaxiultraextra balení ponožek k nakrmení vaší pračky. Podobně jako kupujete granule pro psa, sháněli byste ponožky. Pračka by byla nakrmena, manželka uklidněna a tajemství zachováno. Zdá se to být ideální, ale co když ponožky postupně zmizí. Začnou pračky pojídat ostatní svršky? A jak dlouho dokážeme nést břemeno, jak dlouho budeme moci žít s vědomím, že víme... Víme, že pračka žere ponožky.
Někdy příště si povíme, že některé pračky požírají pouze levou ponožku. To je nepopsatelně tragičtější příběh.