jen opice mrňavá

připouštím malou opici ke kousku povídky. a tak občasný opilec z přesvědčení, závislý na laskavém pohledu laskavých očí, doufám, že nikoliv jen pro laskavost samou a šťastný pro život sám. malá opička, co se pře se mnou o prvenství, když přisátá na zádech kouká, jak sama roste, a jen doufá dál.
a ten parazit věřící v jen svůj růst a vlastně ani netuším, proč zrovínka na mých zádech, když tu opici namouduši vidím poprvé. kde se vzala tu se vzala, ať si najde jiná záda - mrcha jedna, opička moje zlatá...