nejen pohani mají radost ze slunovratu

i když mnozí tvrdí opak, pravdou je, že vůbec nejsem pohan. ale na druhou stranu být ním, už se válím, nejspíš nahatej, někde v odlehlé přírodě spolu s černou zvěří a dost možná i bez těch prasat. válením bych vyjádřil nesmírnou radost nad zimním slunovratem. ta prasata by z toho žádné závěry nědělala a ještě by záviděla. přeskakoval bych si svůj pohanský oheň a pořád jen tak. a určitě bych neměl pořád rýmu, protože bych vypadal jako ty čuňata.
namyšlená letadlová monstra londýských letišť co se bojí sněhu si konečně oddechla, jak nemají ráda tu bohatou nadílku, která, ale nás tak pitomě obešla. a jen mokrá plýskanice a slané boty bez náležité chuti zůstavají doma. slibované bílé vánoce už pomalu oplakávám a mému kocourovi matesovi je to fuk. mates se, ale nepočítá, protože je to ignorant a žere tkaničky. ukousne mi kousek aby se moh ještě vrátit pro další. a že jenom mně nebudu brát osobně. v obchodě mají prdel, když si beru do zásoby tkaničky pro kocoura a ještě se zajímám o materiál aby nedejbože ho to černé kriminální bříško nazabolelo.
a tak na oslavu zimního slunovratu se vyválím jen pomyslně a tedy myslivci mají klid.