Štěňata

Vyběhla na trávník, jedno větší, druhé menší. Žlutobílé retrívří hedvábné koule. Dělové koule. Štěňátka. Tryskem vykroužila tři kolečka, svalila se přes sebe na zem, do vzduchu létají nohy, uši, ocásky. Jazýčky plandají z mordiček v radostném rozrušení z hravého boje. Kousání, škrábání, přetahování v rozpustilé bezstarostnosti. Paničky na chodníku s vážnou tváří rozebírají výživu, zoubky, parazity a všechna nebezpečí, která číhají na jejich psí děťátka. Nastává honička ve čtyřech za účelem lapit zlatavé ďáblíky a dotáhnout je domů na vitamínovou svačinku. Ring je volný. Rozhlédnu se nenápadně kolem a už metám jeden kotrmelec za druhým. Převaluji se ve voňavé trávě a užívám si živočišné radosti ze síly země. Štěněcí žití je nakažlivé. Po chvíli vyskočím a pokračuji v procházce zase po dvou. Jsem přeci jenom člověk i když je sladké na to někdy zapomenout.