Růže

Je tu růže v zahradě plné květin, kterou procházíš rychlým krokem. Jen tak okolo ní přelétneš, ale asi nějaký prchlivý dojem v Tobě ta růže zanechá. Nevíš proč, ale když se tudy vracíš, tak se na ni ohlédneš. Jdeš k ní? Jestli ano, tak k ní přičichneš a řekneš, že má pěknou barvu. Myslíš si, že je docela krásná, jenže teď ucítíš její trny a růži opustíš a řekneš, že se jí nikdy nedotkneš a přeješ si, aby na světě už nikdy nebyly takové růže, které "jen" zraňují člověka. Jenže ta vůně, ta barva a asi i ta bolest v Tobě zanechají tak silný dojem, že se prostě musíš alespoň ještě jednou na tu růži jít podívat, a chceš se s ní alespoň rozloučit. A už ji zase cítíš a vnímáš s jejími klady a zápory, ale ničím už tě tolik nepřekvapí, protože ji znáš a možná víš, proč tam kvete...Miluješ ji snad? Chceš ji snad? Nemůžeš bez ní být?