letní romantická s puklicí

čmeláci usilovně předvádějí všem aviatikům, o čem je ve skutečnosti létání. a motýlům je úplně jedno, že je při milování šmíruju.
a na kraji městského parku leží puklice, snad nejzbytečnější z věcí na tom našem světě. tedy hned za ekonomem. a to jakéhokoliv druhu.
na druhou stranu i takový účetní, který si říká ekonom, může být ojediněle na chvíli užitečný. pokud je náležitě vychován. tu namaže dveře, natankuje auto a spočítá vám daně. rozuměj - vypočítá, jak nejlíp okrást jiného účetního ve státních službách.
na jedné straně bychom se mohli vzdát armády a nahradit ji neméně početnou squadrou účetních v civilu. na druhé straně armáda nažehlených panáků, coby mladíků bez schopnosti zavázat si tkaničku, kteří postupně přecházejí v kulaťoučké něco výlučně schopné převozu na zadním sedadle limuzíny. nakonec obě krajní polohy této squadry účetních by mohly býti nasazovány při povodních podle váhy. jedni coby uklízeči a další jako ucpávači prasklých hrází.
a ta puklice, kterou ve skutečnosti vynalezli právě oni jako svůj symbol zbytečnosti, ležela při parku a na ní obřadně položena rezatá veverka, která už to měla za sebou. stalo se to na jaře a já pořád přemýšlím a nemůžu pochopit tu spojitost.
veverka a emblém účetního. veverka se mohla stát svědkem otřesného seskupení sekty těchto vyznavačů jednolitého myšlení trvalého růstu. ekonomického, ovšem. pak demonstrativně se odporoučela na právě nalezený symbol této kasty.
nabízí se taky možnost krvavé odplaty členů sekty trvalého ekonomického růstu. kdo ví.