Jak jsem podruhé dospěla...

Ahoj Krtičko,
píšeš svižně tak, jak fejeton by měl být psaný a se zájmem čtený.
Nebála bych se v něm použít přímé věty.
Hlášky Tvých synů by dodaly fejetonu další jiskru.

Jinak předchozí komentáře Tě zajisté nenechají na pochybách, že psát umíš.

17.05.2006 13:51:00 | Anny

Super napsáno. Tato situace je asi v mnoha rodinách stejná. Já to vyřešil tvrdým šetřením a koupí notebooku. Pak již jen další finance do kupě Portu a dnes si surfujeme na Netu bez problémů oba dva. Vím, že to tak máš již taky, ale ten prvotní problém jsi napsala moc pěkně.

14.05.2006 20:34:00 |

pěkné, vystihuje to situaci u spousty lidí doma, u nás to bylo taky tak, akorát časem taťka musel zapracovat, aby každý z nás (je nás doma 5), měl svůj vlastní počítač.
Jinak jsem ti chtěla poděkovat za komentáře k některým mým dílkům, myslím, že jsi přesně pochopila o co kde jde, což se mi stalo zatím u málokoho, že by pochopil přesně pointu mých amatérských dílek. Do žádného časopisu jsem ještě nepsala, akorát asi před čtyřmi lety mi asi půl roku vycházely krátké příběhy o malé holčičce v místním zpravodaji. A sem tam se nějaká ta povídka ujme i v soutěžích. Jako J.K.Rowling sice asi nebudu, ale přesto jsem ráda, že se někomu má dílka líbí. Jinak se omlouvám za tykání, doufám, že to příliš nevadí. Kdysi mi jeden člověk na internetu říkal, že by si všichni lidé měli být rovni, a pro správnou konverzaci a přiblížení se k citům a emocím člověka, je to lepší. Zejména na internetu, kdy nemusí být trapné červenání, ale hlavní je konverzace. Od té doby se toho držím, aspoň na tom netu... :)

25.04.2006 15:49:00 | Agnesita

Díky za to, že se mohu drze řadit mezi tvé přátele. Vážím si toho a i když já asi nikdy nedospěju, tohle bylo moc hezké a dávám stovečku.

18.04.2006 14:18:00 | risik

ahoj

17.04.2006 21:35:00 | Anny

Jé... ahoj,... kamarádko...
vidím, že jsme na tom podobně...anebo ne? já ještě nebyla dospělá a už dospěla...no to je zase blud...chi
100

15.04.2006 10:51:00 | Kristýna M