Šlapání a jiné náročné činnosti

Zrovna  před týdnem a něco jsem šlapala zelí. Období podzimu a dozrálých zelných hlávek je i obdobím nakládání kysaného zelí, aby přes celou zimu byl spolehlivý příjem vitaminu C. Proto jsem včera šlapala ve vaně zelí. Slepičí krůčky na jeden konec vany, slepičí krůčky na druhý konec vany, pěkně po obvodu, potom zase bokem vyšlapování dalších řádků a to celé znovu. Je to teda pěkná dřina, zajímalo by mě, jestli se to učí v nějakém kurzu.
Ptáte se, proč by se šlapání zelí mělo učit v nějakém kurzu? No, to je přece jednoduché. Zrovna teď byl v novinách dlouhý článek o nových kurzech pro uklízečky. Povím vám, je to věda. Na určité oblasti bytu jsou různé barvy – modrá, červená, zelená, kuchyň, koupelna – to chce pořádného pamatováka, jakou barvu kam přiřadit. Ale kdyby jen to, ještě si pamatovat, co se otřít může, co naopak nesmí, jakým typem vlákna a aby to mělo korunu, jakými pohyby. Začít ve směru osmičky a končit v obdélníčku. Dvě hodiny a zkoušku uklízečky máte v kapse, pokud napíšete předem testy.
Tak jsem právě včera uvažovala, proč nejsou kurzy, jak šlapat zelí. Jak se mají nohy zavázat do igelitových sáčků, jakým směrem a jak rychle šlapat a jiné důležité věci. Nebo jak zavařovat okurky a meruňky, to je taky věda, natlačit ovoce do láhve správným směrem. Nebo v této oblasti služeb ještě není domácí poptávka a děláme si to sami?