fejeton o psovi

Fejeton o psovi

Jsem pes,teda já vím,že jsem fena,ale dali mi psí jméno.No,oni jsou vůbec nějací divní,aby jste tomu rozuměli,dřív měli psa a ten se jim ztratil,tak mi na památku dali jeho jméno-Jerry.A teď je vůbec nezajímá,že z toho můžu mít poruchu osobnosti.Víte jaká je to pro fenu ostuda, když na ní volají klučičím jménem?
A pak se diví,že zlobím. Tedy podle nich,já jen dělám co mi velí instinkt.Nemůžu za to,že tak miluju paniččiny spoďáry nebo pánovi ponožky,a že je rozkoušu? No řekněte Vám by to vadilo?Určitě ne, jenže u nás se kolem všeho dělá takový divadlo ,to se musí jeden pes divit.
Jako třeba včera,to šli nakoupit a nechali mě samotnou doma.Copak se to dělá? I když teda venku mrzlo,že by psa nevyhodil,ale já jsem jim věrná že bych i trochu toho mrazu vydržela.No, abych neodbočovala,tak než se vrátili, stihla jsem páníčkovi rozkousat bačkory,z křesla vytahat molitan(a to byl výkon hodný oceněnění,protože na křeslo jinak nesmím,ale když nebyli doma) , okousat kytku,ta byla docela dobrá jenže mi to nějak zvedlo žaludek a musela jsem se vyzvracet,já za to ale nemůžu,že to bylo zrovna na ten nový kobereček v ložnici, no a jak jsem to chtěla schovat,aby si toho panička nevšimla,tak jsem to přikryla peřinou,kterou jsem musela stáhnout z postele,věřte,že to byla docela fuška. A jak se mi tak při té práci vyprázdnil žaludek, dostala jsem hlad,tak jsem se vrhla na koš s odpadky,ale to musím přiznat mi dalo nejvíc práce , protože jsem ho musela nejdřív převrhnout,pak pořádně prohrabat a co bylo k snědku jsem si musela nanosit na tajný místa.Řeknu vám , že to byla teprve honička,ale stálo to za to ,do misky mi dávají jen nějaký suchý , tvrdý kuličky.To mě bere čert,vždycky když vidím v televizi,jak si tam na nich nákej načančanej pes pochutnává a dělá že je to ta nejlepší pochoutka na světě,no to bych se divila.Není nad to si něco vyhrabat z koše,to se vám ti ve mně pak buděj lovecký pudy.Jo, a když jsem u těch pudů,jednou jsem jim dokonce chytila a zabila myš,to jsem na sebe byla patřičně hrdá , až později,když se mě páníček snažil dohonit a převrhnul při tom stolek s televizí, jsem přišla na to,že to nebyla myš,ale jejich štěnat,pardon oni říkají dětí ,křeček.No,chybička se vloudí.a to jsem jim ho ještě hrdě naservírovala do pelíšku a jak se říká pro dobrotu na žebrotu.To víte,když se vrátili, tak jsem zaslechla něco o útulku a blbým psovi,ale to určitě neplatilo na mě,vždyť já jsem fena.