Hodina biologie

HODINA BIOLOGIE
Daniel Možnar

Při hodině biologie se může stát mnoho zajímavých věcí, které mohou ovlivnit na celý život. No a nebo taky ne.
Píše se rok 2004. Právě je 9:00 některý den v září. Čeká mě první hodina biologie. Vše mám řádně připraveno k hodině - sešit, psací potřeby a učebnici. Do třídy vchází tvor, jehož taxonomické zařazení si nedovoluji tipovat, natož dokazovat. Smířil jsem se tedy s tím, že mě bude učit marťan, který si ihned usedl na své místo za katedrou, otevřel učebnici, pusu a valil svoje. Po první větě jsem si byl plně jist, že je z jiné planety, neboť jsem nerozumněl ani jednomu slovu. Najdenou se mi začalo zatmívat před očima. Na konci hodiny mě probudila spolužačka sedící vedle se slovy: "Vstávej. Už je pryč." Podle všeho jsem usnul, ale podle mého na mě onen marťan namířil neutronový paprsek a já upadl do bezvědomí. S tímto doměním a s otlačeninou na tváři ve tvaru učebnice biologie jsem se vydal do další hodiny.
Na ostatní hodiny biologie jsem byl donucen brát si na svačinu kávu, aby se onen incident s mimozemským paprskem neopakoval. Z mého sešitu do biologie se stal trhací kalendář. Podle počtu vytrhnutých listů se dá spočítat, kolik hodin biologie mám za sebou. Všeobecný vzorec této skutečnosti je x=n+1, kde x je počet hodin biologie, n je počet vytržených listů ze sešitu a ono číslo 1 je první hodina biologie, které jsem se sice fyzicky účastnil, ale v myšlenkách jsem byl na Marsu utíkaje před hordou rozzuřených biologů s učebnicemi biologi v rukou.
Po několika týdnech jsem zjistil, že v hodině biologie existují nezávisle na sobě dva různé světy. První z nich zaujímá prostor od tabule po po první lavici včetně (která byla většinou prázdná) a ten druhý zbytek třídy, kde se děly věci, které neměly s biologií nic společného.
A zase tma ...