Politika

Politika je podle mě věcí debaty. Debata může trvat velmi dlouho, neboť se třeba jedná o velmi důležitou záležitost. Z debaty by se nemělo odcházet tak dlouho, dokud nebudou všichni účastníci spokojeni. Názor či teze, která z debaty vzejde, je pak závazná pro všechny zúčastněné, neboť se na něm shodli. S takovým to názorem můžou vystoupit jako celek, neboť si za ním stojí. Tak by se podle mého názoru měla dělat stranická politika. Bohužel od dob Sametové revoluce jsme zvyklí, že máme jakési vedení, které dělá zásadní rozhodnutí, s níž pak seznamuje plénum, které mnohdy plně rozhodnutí neporozumí, neboť nevyslechlo všechny argumenty, které zazněly při rozhodování vedoucí složky. Pak vznikají různá nedorozumění a svědomí některých má jiné mínění než jejich straničtí kolegové. Problém tedy spočívá v nevědomosti některých politických subjektů, kterým se buď věc dovysvětlí (bohužel i korupcí) nebo se ze slušnosti z této stranické politiky vyváží. Osobně nemám ráda stranickou politiku právě kvůli slepé důvěře, že je tu stranické vedení, které má vědět více než já. Když tuto tezi přijmu, pak vlastně tvrdím, že si nejsme rovni, že já jsem daleko méněcennější tvor, což si o sobě tedy nehodlám myslet, neboť všichni jsme lidé z masa a kostí, přičemž lidská práva platí pro každého bez výjimky. Jen někteří jejich význam nikdy nedocení, neboť prostě nemají kognitivní či jiné schopnosti. Věřím však, že v tomto národě je ještě stále více těch, kteří je mají a lidská práva dovedou ve své prapůvodní existenci náležitě ocenit. Přeji Vám všem, kteří tyto řádky čtete, krásný pozdní večer.