TAK JSME SI ZVOLILI PREZIDENTA…
TAK JSME SI ZVOLILI PREZIDENTA…
Anotace: @&@
TAK JSME SI ZVOLILI PREZIDENTA…
„Tak jsme si zvolili prezidenta,“ řekla by posluhovačka Švejkovi, kdyby ještě oba neumřeli.
„Já si žádnýho prezidenta nezvolil, paní Millerová,“ odpověděl by jí Švejk. „Já mám jinačí starosti, nějak mi ty pejskové nejdou poslední dobou na odbyt. Asi mi nezbyde než se nechat poctivě živit na podpoře, jenže na to já nejsem zvyklej, víte? To není nic pro mě, vždyť já se ukoušu nudou,“ povzdechl by si nešťastně a měl by při tom v očích ukrutný žal, až by se i paní Millerové začala třást brada soucitem s dobráckým podnájemníkem a na nějakého prezidenta by v tu ránu i ona zapomněla jak na smrt.
Prezidentská volba by Švejkovi byla nejspíš úplně ukradená, stejně jako byla ukradená třetině oprávněných voličů České republiky. A pak prý, že je národ rozdělený na dvě nesmiřitelné poloviny – on ten hulvát Zeman má s těmi novináři snad v něčem i pravdu, museli by pod tíhou faktů uznat i v akademických kruzích. Vždyť ani neumějí sčítat, dělit a násobit. Třetiny zkrátka nejsou a nikdy nebyly poloviny, i kdyby se všechna média v Česku chtěla stavět na hlavu. Ono to je i jinak prý mnohem složitější, jak se nám snaží naznačit různé výzkumné agentury. Polovina Drahošových voličů nehlasovala ve skutečnosti pro něj, ale proti Zemanovi. A nějakých možná dvacet procent Zemanových voličů zase nehlasovalo pro stávajícího prezidenta, jenom si neuměli představit v této funkci poněkud bezbarvého intelektuála bez charismatu a se skeptickým úsměškem zapsaným natrvalo ve tváři. To raději prostořekého ješitného starce, se kterým je občas aspoň sranda, který se nebojí mít i nekonvenční vlastní názor a jenom nepoklonkuje těm ještě mocnějším. Ale to neříkám já sám, aby se kvůli tomu do mě snad od pražských i maloměstských kavárenských stolků nechtěl hned někdo trefovat koblihami. To si jen tak představuju, jak snad mohli uvažovat ti druzí – sám si dovolím zůstat poněkud nad stranami sporu, který mi ve skutečnosti připadá víc směšný než důležitý, a nechává mě docela v klidu. Nechal by mě v klidu i tehdy, kdyby se jeden a půl procenta aktivních (tj. pouhé jedno procento všech oprávněných) voličů přiklonilo místo k Zemanovi k Drahošovi a měli bychom teď fungl nového prezidenta. Ono by se totiž ve skutečnosti tak moc stejně nezměnilo, jako se nezmění ani v druhém Zemanově prezidentském období. I když změnu mám jinak docela rád – příliš dlouho stojaté vody nejsou pro mě živel, v němž bych si úplně lebedil.
Český prezident je ale spíš figurka na reprezentaci a nemá stejně skoro žádné pravomoci – o tom, kam a za čím bude směřovat naše republika, rozhoduje především vláda, které nepoměrně víc klacků pod nohy než prezident může házet parlament. A sílu nikým nevolených oligarchů a korporací stejně nepřemůže vláda, parlament ani prezident, i kdyby se nakrásně spojili a hráli podle jedněch not, jako tomu v ne tak dávné minulosti už koneckonců i bylo. Pamětníkům, tedy aspoň těm, kteří mají paměť, se po takové jednotě snad ani stýskat nemůže. To už je mi opravdu milejší ta třetinová různorodost, která je při bližším pohledu navíc mnohem pestřejší, než jak je nám ve snaze nafukovat mediální přitažlivost stůj co stůj neustále podsouváno. Ono totiž i v médiích tahají za nitky především jejich obchodní zájmy, a to často bohužel i v těch veřejnoprávních. Sice se v nich ještě naštěstí najdou i nezávislí novináři, ale je to čím dál vzácnější ohrožený druh – ten bychom si měli chránit především. Jako je například úžasná Zita Senková v Českém rozhlase ( http://www.rozhlas.cz/dvojka/jaktovidi ), která dává naprosto nestranně a profesionálně prostor všem důležitým názorovým proudům v rozhovorech se zajímavými, a hlavně rozumem obdařenými hosty. Míra souhlasu s jejich pohledy může být samozřejmě u každého posluchače v různých případech různá, ale vždycky je dobré se nad jejich poučenou argumentací alespoň zamyslet.
Ono známé „chléb a hry“ tak neztrácí nic na aktuálnosti ani dnes. Prezidentská volba byla víc hry než chléb, ať se nám to líbí nebo ne. Fanouškové, kteří byli přítomni na stadionu po dobu kampaně až do finále, se pomalu rozcházejí domů. Chvíli na sebe budou ještě výhružně mávat různobarevnými šálami a adresovat si všelijaké nadávky. Těm zavilejším to možná vydrží i déle. Ovšem další opravdový čas nového vzepětí fanouškovských vášní, hanlivých pokřiků a zaťatých pěstí v této sportovní prezidentské disciplíně nastane nejpozději zase až za pět let. Do té doby je ale rozumnější se věnovat nejen chlebu, ale třeba i vínu a zpěvu a samozřejmě také objektům svých milostných tužeb. Ty nám žádný prezident totiž nikdy nahradit nemůže.
Praha, 29.1.2018
https://www.youtube.com/watch?v=60Et9t85lFY
Komentáře (42)
Komentujících (13)
Doporučit
Tisk
Pročítal jsem „před i po“ volební debaty na několika serverech a musím poznamenat, že z řady z nich se mi dělalo silně nedobře. Pokud bych to měl popsat slušně, tak řada stoupenců obou stran by se měla o demokracii a respektu názoru protistrany hodně co učit. Měl – li bych se vyjádřit o něco zemitěji, připadal jsem si jako někde v emetoriu.
Obě strany jakoby zapomínaly na to, že sekera jimi používaných argumentů může sekat na obě strany a chvílemi jsem měl dojem, že by si od voliče protikandidáta nekoupily ani rohlík, natož aby je třeba, chraň Příroda, třeba operoval doktor, jehož volba jim nebude po chuti.
31.01.2018 19:36:08 | paulmatthiole
Mluvíš mi z duše - jen to "emetorium" se mi nepodařilo ani vygúglovat. Ale nic příjemného to nejspíš nebude... ;-) Všelijaké tyhle diskuze je asi lepší vůbec nečíst. Musím říct, že ve svém okolí neznám skutečně nikoho, komu by tento nechutný a trapně ubohý styl komunikace vyhovoval, každý je z toho skutečně znechucený. Buďto tedy žiju na Marsu anebo se do těchto internetových diskuzí zapojuje převážně jen lidská spodina a všelijaké zamindrákované existence, s nimiž se naštěstí v životě běžně nepotkávám. Nesouhlasím proto s široce podsouvaným mediálním obrazem, že existuje jakýsi hluboký příkop ve společnosti mezi dvěma tábory - existuje leda tak mělký a zapáchající močál na různých okrajích společnosti, jemuž se "normální" člověk raději obloukem vyhne, aby náhodou nenačichl...
31.01.2018 21:19:13 | Amonasr
Měl jsem na mysli prostor určený ke zvracení :-D
01.02.2018 19:00:12 | paulmatthiole
Myslím, žes to vyjádřil víc než vhodně, osobně je mi vlastně jedno, kdo je prezidentem třeba v Rumunsku, rozpoutané vášně a hysterie mne spíš děsí a urážlivé hanobení kohokoli mi přibližuje hon na čarodějnice, jako by zmizela veškerá tolerance, to co čtu třeba na fbc je skoro žumpa...malý český nacismus, kde se to bere...? Spíš to odvádí pozornost od důležitějších věcí..tohle říkají konspirační teorie a já s tím souhlasím, inu metro jezdí dál, mám kde bydlet, pracuju... a tak jdu zase obyčejně žít...jo a víte že jsou v Paříži záplavy, nebo kdo velí Indii?
30.01.2018 14:42:05 | básněnka
Díky za reakci, Ivano - jakákoliv nesmiřitelná nesnášenlivost k druhým, ať už názorová či jiná, je mi stejně cizí jako Tobě. Ostrakizování druhých nikdy k ničemu dobrému nevedlo - demokracie je především stálá diskuze (nikoliv mimoběžné monology) a hledání konsenzu mezi různými názorovými proudy. A toho se dá jen stěží dosáhnout nadávkami a účelovým nálepkováním... ;-)
30.01.2018 14:59:05 | Amonasr
Já hlavně nechápu tu nenávist, asi pramení z nespokojenosti v životê, z neschopnosti se radovat i z malých věcí, z neschopnosti mít rád i sám sebe...
30.01.2018 15:03:19 | básněnka
Nejspíš na tom něco bude, že jde o jakési vyhřeznuté frustrace... Vyrovnaný a vnitřně víceméně harmonický člověk asi nemá důvod vykřikovat urážlivá hesla s nějakou fanouškovskou tlupou, ať už patří k jakémukoliv táboru. Na druhou stranu to ale vydatně podporují média, pro které je společenské napětí živou vodou na jejich mlýn čtenosti a sledovanosti - čím víc zabředají do žumpy eskalovaných vášní, tím víc lidí to přitahuje. Prezidentský Duel na Primě toho byl zářným příkladem - hlavní zprávou, kterou u této trapnosti neustále vítězoslavně zdůrazňoval Karel Voříšek, byla momentální a stále rostoucí sledovanost (= vyšší příjmy za reklamu, pro ty méně poučené) ;-)
30.01.2018 15:15:06 | Amonasr
bejku,
strašně nerad se vyjadřuji
k něčemu politickému
jsem obklopen
jenom chlastem a děvkama
přesto musím konstatovat
že jsi to uchopil za ten lepší konec
není podstatné vyjádřit
(za každou cenu)
svůj politický názor
k nabízeným ,,alternativám,,
ale daleko podstatnější
je
vyjádřit postoj!
takže
souhlas
P. :-)
29.01.2018 17:41:30 | piťura
Píťo, vedeš skvostný a pozoruhodný život...! škoda, že nejsem na děvky, možná by mi s nima bylo líp než u urny :-)
31.01.2018 21:07:20 | Pamína
Pamíno,
vešel jsem
do volební místnosti
s cigaretou v koutku
v ruce jsem držel
láhev červeného vína
chtěl jsem
aby mě vyhodili
přesto mi dovolili volit...
:-)
31.01.2018 22:19:52 | piťura
Tolik slov a člověk z nich nevyčte vlastně nic o tom, jaký máš názor, že by žádný? Takový názor se hodí, nikoho se ani v nejmenším nedotkne a polemizovat s ním by svedl jen absolutní cvok. Jen nevím k čemu je takový text vlastně dobrý, aby řeč nestála, aby se vědělo, že je jeho autor ještě stále na světě? Nesouhlasím s tím, že se nic moc nezmění. Výsledek voleb je zjevným potvrzením trendu a legitimizuje uskupení směřujících k převzetí moci v naší zemi a které mají sklony k tomu potlačovat svobodu, občanskou společnost a demokracii jako takovou. Je to signál, že to k čemu došlo během posledních parlamentních voleb, není nejistým přešlapem ani zakolísáním, ale vůlí většiny, i když jen těsné. A tento signál, nebo chceš-li pobídnutí, bude podle mého názoru vyslyšen. Obávám se o nezávislost veřejnoprávních medií, zatím se kolem toho jen našlapovalo, ale chuť dostat ČT i Rozhlas pod státní kontrolu má Babiš, Okamura i Zeman. Lid to s jásotem přijme, neboť se celá ta věc posvětí odpuštěním koncesionářských poplatků a prohlásí se, že na veřejnoprávní media má přeci každý „právo“. I ty sám spekuluješ nad nezávislostí novinářů pracujících ve veřejnoprávních mediích, čímž boříš jeden z důležitých pilířů našeho systému. Hovořilo se o rušení senátu, o referendech řešících naše členství v EU a NATO. Znělo to jako pouhé výkřiky do tmy, ale ve světle přítomnosti jsou obavy na místě. Jen pro ilustraci se pustím do bohapusté spekulace, která ve veřejném prostoru dosud nezazněla: Pokud se Babiš stane premiérem a nalezne podporu u SPD A KSČM, pak budeme mít hodně zajímavou vládu. Ale nyní přijde ta perlička, nepravděpodobná, ale ani nereálná: Pokud během mandátu této vlády zemře prezident, pak jeho pravomoci převezme premiér. Jednoho dne se tedy můžeme ocitnout v situaci, že Babiš dostane nějaký nápad, ten přetaví v zákon, jeho nohsledi mu jej odmávnou v parlamentu a jediné co mu bude stát v cestě, bude nenáviděný, protože nepochopený senát, neboť podpis pod tu úžasnou myšlenku bude dávat opět sám Babiš. Což je noční můra každého kriticky myslícího demokrata, nebo příjemný sen autokrata, záleží jen na úhlu pohledu… Vnímat volby jako nesmiřitelný boj, nebo válku je blbost, ale být lhostejný, nebo bez názoru není taky nic obdivuhodného natož následováníhodného. Rozumné je dívat se, naslouchat, číst, kriticky myslet, psát, formulovat, konstruktivně a věcně diskutovat, prostě se aktivně a přirozeně účastnit veřejného života. Jenže právě na tuhle náročnou, ale svým způsobem i velice zajímavou činnost spousta z nás rezignovala. Josefe, nezlob se na mě, ale ten tvůj text v závěru říká, že je to v pořádku, že je třeba se věnovat jiným věcem, nebo alespoň já ho tak pochopil. Já si to nemyslím, protože tenhle přístup to všechno nemůže zlepšit, nemá čím, samo od sebe se totiž nestane vůbec nic.
29.01.2018 15:54:30 | Luky-33
Ale tohle je přece, Luky, fejeton, to není politická agitka. Tady mi vůbec nešlo o rozbor jednotlivých kandidátů a vyhlašování, koho a proč jsem sám volil. A ani v odpovědi na Tvůj příspěvek nebudu polemizovat o tom, jestli je nebo není výsledek demokratických voleb potvrzením demokracie nebo naopak jejím ohrožením. Demokrat se podle mne pozná mj. i podle toho, jestli dokáže akceptovat výsledek hlasování, ať dopadne jakkoliv. Pokud se někdo vyhlašuje sám za demokrata, dokonce si tyhle nálepky samy přišívají i některé z dobrých důvodů voliči marginalizované politické strany, což mi přijde obzvlášť absurdní, a neumí se přitom smířit s výsledkem voleb, ať už parlamentních či prezidentských, když nedopadnou podle jeho představ, tak se potácí v jakémsi bludném kruhu a s jeho demokratickým založením je nejspíš něco v nepořádku. Smyslem mého textu pak rozhodně není nabádat někoho, aby se stranil veřejného života – ostatně sám nejspíš dobře víš, že se ke společenským otázkám i na Literu vyjadřuju možná častěji než většina ostatních. To, že se na stav naší společnosti díváme každý z poněkud jiného úhlu pohledu, je také známo těm, kteří tu někdy naše diskuze v minulosti sledovali. A co na tom? Pokud Tě to ale uklidní, ani jeden z obou finalistů prezidentské volby nebyl mým favoritem, stejně jako při první prezidentské volbě. S oběma jsem něco z jejich postojů sdílel a s oběma jsem v něčem také souhlasit nemohl. Až do poslední chvíle jsem dokonce zvažoval, že vhodím tentokrát do urny prázdnou obálku. Ale čí jméno a zda vůbec jsem do obálky nakonec vložil, si už nechám pro sebe – do toho nikomu nic není. Výsledek ale je, jaký je, respektuju ho a budu doufat, že v příštích volbách se už do finále dostane konečně i někdo, jehož jméno vhodím do urny opravdu s chutí. Co mi ale skutečně vadí, je hysterie až fanatismus části příznivců obou kandidátů, kteří se nechají naivně manipulovat všelijakým strašením, falešnými argumenty a ztrácejí přitom nadhled i zdravý rozum. V takových nesmyslných snahách o polarizaci společnosti z obou stran vidím to úplně největší nebezpečí. Zpravidla nečtu všelijaké internetové diskuse, ale teď jsem jich namátkou pár u některých komentářů k volbám prolítnul – tolik nenávisti, sprostoty a trapné stupidity, co si dokážou mnozí „chudáci“ na obou stranách vzájemně vyměňovat, to mě děsí. To je z mého pohledu největší nebezpečí pro naše další směřování, a především proto jsem psal i tenhle fejeton – s touhle zaslepeností a nesmiřitelností se opravdu dá pokazit mnohé, možná právě až fatálně. (pokr.)
29.01.2018 18:08:25 | Amonasr
Na druhou stranu se v mém okolí pohybuje řada voličů jak Zemana, tak i Drahoše, kteří by se k něčemu podobnému nesnížili – i když je pochopitelné, že jedni budou chvíli zklamaní. Příště to bude třeba naopak. Pokud si ovšem zdravý rozum zachová většina z nás, není třeba se ničím fatálním strašit. Prostě těch třicet let, co nás dělí od sametu, je směšně málo, aby tu mohla existovat politická kultura jako třeba v Anglii. A aby tu mohly existovat skutečně demokratické strany hodné toho jména. I to chce prostě čas… Až voliči nafackují postupně všem, a některým třeba i víckrát, ono se to nějak vykrystalizuje, toho se nebojím. A poslední poznámka - Drahoš podle mě možná udělal fatální chybu, když označil v poslední TV debatě voliče za schopné rozhodovat pouze v regionálních referendech, nikoliv v celostátním. Tak mu to v tom celostátním prezidentském možná spočítali i ti, co by ho jinak třeba volili, ale ještě váhali. Kdoví. Podceňovat rozum „obyčejných“ lidí se holt někdy nevyplácí… Tož asi tak…
29.01.2018 18:09:05 | Amonasr
Myslím, že na tvém textu není nic složitého, pochopil jsem jej, vyjádřil se k jeho obsahu a navázal na některé jeho části. Vyslovený a zdůvodněný nesouhlas s některými tvými postoji lze jen těžko nazvat neuznáním, nebo nesmířením se s výsledkem voleb. Výsledek je takový, jaký je a celá společnost, včetně mne jej respektuje. Kdyby to tak nebylo, tak by to vypadalo nejspíš jinak, stížnostmi počínaje, přes občanskou neposlušnost až po demonstrace. Nic takového se však nekoná. Netajím se tím, že současný stav je pro mne velkým zklamáním a deziluzí. Myslím, že je čas na změnu stylu. Je třeba být otevřenější, přímočařejší, aktivnější, zkrátka více sledovat cíl a nenechat se odradit, nebo znechutit formou politické soutěže, kterou je ochotna akceptovat a tím přijmout za svou současná demokratická většina. Není důvod cokoliv vzdávat, protože svobodná, otevřená a spravedlivá občanská společnost západního typu je cestou správnou a v konečném důsledku i „výhodnou“ pro všechny.
Já nemám žádný problém s tím, se přihlásit k tomu, že jsem v prvním kole podpořil Michala Horáčka a v kole druhém jsem s chutí hlasoval pro Jiřího Drahoše. Vnímám to stejně přirozeně, jako podepsat se pod dopis, přičemž respektuji i tvou tajnou volbu. Nešlo mi ani tak o konkrétní jména, jako spíše o jasnější definování postojů a jejich zdůvodnění. Ten fejeton je totiž dost alibistický. Je v podstatě o jakési oslavě švejkovského přístupu a životního způsobu, který je možná pragmatický a vtipný, ale v konečném důsledku nám spíše škodí, než prospívá. To co potřebujeme dnes, je odvaha. Odvaha ptát se, dávat věcem pravá jména, veřejně projevit svou vůli. Odvaha hledat komplikovaná řešení ještě komplikovanějších problémů a přitom se občas dopouštět i přešlapů, či chyb.
29.01.2018 21:52:39 | Luky-33
To s tím referendem neberu, rozum lidí je poměrně limitovaný a o některých otázkách rozhodovat skutečně nemohou, protože není v lidských silách jim je vysvětlit. Nikdo tedy nemůže chtít, aby je široká veřejnost pochopila, mohla se k nim relevantně vyjádřit a logicky nést plnou odpovědnost za své rozhodnutí. Obecné referendum je Pandořina skříňka, je mnohem lepší to otevřeně přiznat a ne ji skutečně otvírat. Slova o selském rozumu hezky znějí a jsou líbivá, nicméně jsou k ničemu. Dám ti příklad: Když začneš lidem vysvětlovat efektivitu a bezpečnost nového jaderného bloku, tak stejně přijde nějaký konspirační chytrák, který to nazve podvodem, protože kdyby to fungovalo, jak tvrdíš, tak by přece ta elektrárna neměla ten obrovitý komín… Davem to zašumí, selský rozum pokývne hlavami, protože komín na obrázku skutečně je a všem je hned jasné, že z toho ventilačního komínu se samozřejmě valí jedy, kouř a jistá rakovina, ale v noci, kdy to nikdo nevidí. No a o hodinu později ten stejný člověk nadává na solárníky a na vysoké ceny energií. Je možné mu to vyčítat? Nikoliv. Je však možné mu nedat příležitost mluvit do věcí, jimž nechce a ani nemůže rozumět. Rozhodne to za něj někdo jiný a věř, že lépe. Ale tohle jsem řešit nechtěl.
29.01.2018 21:52:54 | Luky-33
Také nemám problém se ke své volbě hlásit veřejně, ne ale jako autor fejetonu, který je laděný tak, jak je, t.zn. nestranně. A pokud tomu vyznění říkáš švejkovské, nijak mi to nevadí – Švejk je jedna z nejuznávanějších protiválečných postav ve světové literatuře, zesměšnění je totiž asi nejúčinnější zbraň proti jakékoliv jednostranné zaslepenosti či přehnaně vzedmutým emocím, ať už válečným nebo politickým či jakýmkoliv jiným. Ani mně nejde v tomto fejetonu o jitření emocí, ale naopak o jejich zklidnění, odlehčení. Pokud to někoho naopak ještě víc popíchne, to je vis maior, s tím těžko něco udělám. Každý má totiž vnímáni nastaveno trochu jinak.
Pokud bychom se sešli někde u skleničky, jistě bychom mohli v naší diskuzi ještě dlouho přátelsky pokračovat a vysvětlovat si své vlastní postoje, pečlivě naslouchat argumentům druhého, a jistě bychom při oboustranně dobré vůli (o které ani v Tvém případě nepochybuju), našli i mnoho společných styčných bodů. Svět není černobílý a ani my dva ho tak jistě nevnímáme. Nicméně na Literu by pokračování v nějaké sáhodlouhé diskuzi bylo pro všechny (nejen pro nás dva) vyčerpávající – nechal bych tedy už na čtenářích, ať se případně zamýšlí dál sami, budou-li k tomu mít chuť. Každopádně díky za Tvou reflexi a Tvá zamyšlení :-)
30.01.2018 13:09:12 | Amonasr
Tvou reakci jsem četl. Nemám v úmyslu debatu nějak dál rozvíjet, respektuji, že o to sám spíše nestojíš. Dovolím si jen přidat ještě odkaz na jeden blog, který mne svým obsahem velice zaujal a dle komentářů pod ním jsem nebyl sám, na koho zapůsobil. https://andrejruscak.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=646458 Předpokládám, že si jej přečteš. Proto doplním ještě malou poznámku, která vzešla z něj, ale týká se i této debaty. Já si uvědomuji, že velké části lidí vůbec nerozumím, nechápu, jak přemýšlí a jak mohou určité věci nevidět, nechápat, nebo neřešit. Pro mě je nepředstavitelné, že by někdo mohl vnímat velkou svobodu, obrovské možnosti, příležitosti a také plnou odpovědnost za svůj život jako problém, obavu, nebo jako stres. A právě tahle má neschopnost úplně se vcítit do velké části lidí, kteří to tak nejspíš mají, mne nutí k tomu, abych občas navštěvoval Aeronet, četl některé zdejší úvahy Kovalčíka atd. To co dělám, mi totiž pomáhá se lépe orientovat a mám pocit, že výsledný obraz světa, který vzniká v mé hlavě, je díky tomu plastičtější, nicméně ani to mi nestačí. Andrej Ruščák možná zavadil o kousíček odpovědi na velkou otázku současnosti. A sice proč jsou lidé tolik nespokojení, když jejich životní úroveň a obecně kvalita života neustále roste.
Já sám si myslím totéž co on a nezávisle na jeho článku jsem již několikrát prohlásil, že současnost nás předbíhá, že naše schopnost adaptovat se na probíhající změny těžce kulhá. Umíme radikálně prodloužit život člověka, ale nevíme co s přidaným časem, který nás stojí neskutečné peníze na zdravotní péči a přetěžuje důchodový systém. Dokážeme těžit nerostné bohatství ze zdrojů, o nichž se nám dříve ani nesnilo, ale neumíme si pořádně poradit s odpady, supermoderní technologie se dostávají do rukou dětem v předškolním věku, ale polovina předškoláků má vadu řeči, kulhá v sociálních dovednostech a jejich intelektuální schopnosti jsou horší než dříve. A takhle by se dalo pokračovat…
No vidím, že ta má úvodní snaha o ukončení debaty mi nějak nevyšla… ale věřím, že se zase až tak moc nestalo. Teď už vážně končím :-)
30.01.2018 21:32:48 | Luky-33
Ten Ruščákův názor jsem si tedy přečetl a určitě na něm něco je. Trošku mi sice vadí, že i z jeho strany v tom prosvítá jakýsi elitářsky povýšený tón vůči těm 52% „nechápavých“ (pomíjím, že to je poněkud zavádějící matematika), když to trochu zjednoduším, ale aspoň si uvědomuje, že ono přezíravé elitářství vede samo o sobě do pasti. Nicméně je to myslím jenom jedna z mnoha věcí, které dávají spoustě lidí pocit ohrožení, ale také oprávněný pocit čím dál selektivnější spravedlnosti. Systém, v němž se lépe daří těm, kteří si buď mohou dovolit nerespektovat pravidla, případně si je rovnou vytvářet tak, aby byla výhodná jen pro ně, se vcelku logicky musí spoustě „obyčejných“ lidí zajídat. A to i při vcelku slušné životní úrovni mnohých – lidé nejsou stádo ovcí, kterým stačí se jen dobře napást. A pak stačí už jen brnkání na citlivé struny a příslušná rétorika. Je to ale samozřejmě ještě mnohem složitější – ale to už bychom fakt nikdy neskončili... :-)
30.01.2018 22:46:38 | Amonasr
Ten blog je vynikající reflexí, snahou proniknout k podstatě věci, nabízí komplexní, originální a dosti osobní pohled na současný stav. Čtenáři se s názorem autora nemusejí ztotožnit, ale už jen samotný fakt, že je myšlenky v něm obsažené zasáhnou a přinutí rozvíjet v další, nebo o nich polemizovat, je to, co se mi líbí. Proto jsem byl trochu kritický ke způsobu, jakým jsi k tématu voleb přistoupil ty.
31.01.2018 10:17:38 | Luky-33
Rozhodně je ten jeho přístup originální a hodný zamyšlení, souhlasím. Není ale nestranný, i když je pozoruhodný mírou sebereflexe, kterou nabízí "svým" 48%, k nimž se zjevně hlásí. Já se nechtěl hlásit k nikomu a zůstat v nestranné rovině - čímž jsem ovšem mohl naštvat skoro všechny (s výjimkou té nezúčastněné jedné třetiny), protože jak známo, "kdo nečůrá s námi, čůrá proti nám". On nejspíš naštval jen mnohé z těch 48%, protože sebereflexe není nikdy populární záležitost v žádných fanclubech - až na světlé výjimky, jako jsi třeba Ty ;-)
31.01.2018 10:38:56 | Amonasr
Napsal jsi to velice rozumně a se zamyšlením. Musím říct, že by to opravdu nebyla Česká republika, kdyby jsme tady nezačali řešit, proč jedna i druhá strana volila svého kandidáta na post prezidenta. Nakonec ve výsledku zjistíme, že se jednalo jen o obyčejnou soutěž, která strana přehlasuje stranu druhou a vyhraje. Vlastně mi chvílemi přijde, že jsme prezidenta ani nevolili. Připadalo mi to celé jako hlasování v anketě v nějaké soutěži podle fotky a výroků a média se na všem krásně nakrmila... :-)
29.01.2018 15:51:00 | Kubíno
Myslím, že to snad není v lidských silách, vidět souvislosti dění
objektivně
Neklást věcem přespříliš subjektivních pocitů, by možná stačilo
Jedna stará pravda říká, že v každém vítězství je zárodek budoucí porážky
Někteří majitelé celoživotně opíjí svou domnělou velikost, neznaje skromnost a pokoru
"Homo hominy lupus
29.01.2018 14:38:39 | Akyš
"My musíme mít pořád na mysli, že jsme malý národ v nepříznivém postavení zeměpisném, prakticky nám to ukládá, abychom se měli víc k světu, víc myslili, víc dokázali nežli ti druzí, čili podle Palackého: každý uvědomělý Čech a Slovák musí udělat třikrát tolik, co členové národů velikých a výhodněji položených."
T.G.M.
Myslím, že se patří i citát: „Jsme jako olivy, to nejlepší se ze sebe vydáváme tehdy, když jsme drceni.“
Převzato z Talmudu.
Začala jsem citáty, ten první sem sice moc nepatří, ale použila jsem ho. Omlouvám se předem, pokud komentář nebude mít hlavu ani patu.
Nerozumím totiž politice, a popravdě řečeno, jí rozumět ani nechci. Mám zato, že politika je uvnitř tak nepřehledná, že se v ní často ztrácí i politici. Mám na mysli vazby mezi politiky. Ať čtu životopisy některých slavných osobností minulých století nebo i současnosti, politika je koloběh událostí stále donekonečna opakujících se, které ve svém důsledku vedou k ovládnutí společnosti, a to vše ve sledování vlastního prospěchu. A takový politik může mít zcela rovná záda, program jaký chce,když do politiky jde, stejně, ať chce či ne, dojde vlivem právě těchto vazeb k jejich destrukci (těch zad). Je dávno ztracena doba, jež utvářela výrazné osobnosti, které by dovedli oslovit více občanů v takové míře, aby za nimi šli, věřili jim, a podpořili je. O to víc, když se ohlédnu do minulosti, si jich vážím. Myslím, že republika rozdělena není, alespoň já to nepociťuji. Od toho jsou volby demokratické, a že dopadly napůl…oblíbený politický výrok: rozdělení republiky. Tu dělí, si myslím, především oni.
Právě mi na stole voní káva. Vůně je stejná, jako před volbami.
Je mi do breku, když vidím, co s námi všemi provedla doba. Ano, chléb a hry. Jako v Římě. Ostatně i tam probíhaly politické a mocenské boje. Navíc se mezi sebou zabíjeli. To jediné se snad od té doby změnilo. A to je podle mě žalostně málo.
29.01.2018 13:21:20 | Anděl
Díky za znělou reakci, Anděli :-) To připodobnění k Římu je myslím velmi výstižné... Zejména pokud jde o fázi vývoje naší civilizace, v níž se právě nacházíme... ;-)
29.01.2018 15:15:41 | Amonasr
"Já si žádnýho prezidenta nezvolil, já mám jinačí starosti..." A kdo má trochu rozumu, pochopil, že prezidentská výhra byla pro Zemana velkou prohrou, protože ve skutečnosti přišel od minula o mnoho voličů a nové nezískal. :-)
Mě nejvíc zaujalo ničení našeho typu "parlamentní" demokracie kampaní "po americky" neboli posilováním (polo)"prezidentského" systému. Ničíme si vlastní ústavu hloupou amerikanizací, třeba přímou volbou. Proto je pak naše politická kultura na tak vysoké kocourkovské úrovni. :-))
29.01.2018 12:37:07 | Lighter
Jsem pro přímou volbu, zdá se mi rozhodně lepší, než to odporné intrikaření a kupčení s hlasy při předchozích volbách prezidenta parlamentem. Ovšem ta "amerikanizace" kampaně je mi taky protivná - to je ale pro současnou společnost nejen u nás asi symptomatické, že je to víc cirkus za obrovské peníze těch, kteří mezi sebou soupeří o moc a vliv, než projev skutečné demokracie - ta by asi správně neměla být na prodej. Žádné společenské stadium ale není nikdy definitivní a konec dějin nikdy nastat ani nemůže, jak se mylně domníval Fukuyama - v tom zůstává i naděje do budoucna... ;-)
A jenom faktická poznámka - Zeman o voliče nepřišel, naopak mu v absolutním počtu ještě oproti minulým volbám přibyli. Pouze zvítězil s mnohem menším náskokem než při první přímé volbě, protože přišlo celkově výrazně víc voličů.
29.01.2018 15:12:52 | Amonasr
Opravdu mu celkově přibyli? Tak to omluva, přesná čísla jsem nestudoval. :-) Konec dějin samozřejmě jednou bude, až nastane Utopie. Bude to přesně na Svatýho Dyndy! :-))
30.01.2018 10:41:16 | Lighter
Ano, okolo sta tisíc.
A jak to bude v Utopii, to se (nejen) my dva asi nikdy nedozvíme... ;-))
30.01.2018 13:02:57 | Amonasr