Jaká vláda, takový lid.

Často slýcháme a čteme, že každý národ má takovou vládu, jakou si zaslouží. Jeho vládci jsou údajně odrazem mravně etických kvalit lidu, z něhož pocházejí.

Jedná se buď o omyl, nebo o zlovolné tvrzení.

Ti, kdo jsou v zajetí omylu, se domnívají, že vládnoucí silou demokratických států jsou lidem zvolení politici. Jelikož si je vybral lid, nemohou být tudíž jejich kvality vyšší, než jaký je charakter celé společnosti. Bude asi těžké těmto naivním vyznavačům demokracie vyložit, že vůle lidu nemá nic společného s dobrem, přičemž vláda lidu je protimluv, protože lid nemůže vládnout sám sobě. Ve skutečnosti dnes namísto politiků vládnou šedé eminence v pozadí.

Zlovolné podhoubí téhož tvrzení souvisí s vlastním mocenským pozadím současné parlamentní demokracie. Že nejde a ani nemá jít o vládu lidu, nýbrž v původním záměru o aristokracii, o tom jsem již psal ve svých minulých článcích. Jakýkoliv zastupitelský systém vlády má a musí mít na zřeteli výběr těch nejlepších osobností splňujících niterné a morální předpoklady převyšující lidový průměr. Jinak by zastupitelská vláda neměla smysl. Základním obsahem jakékoliv smysluplné vlády je totiž vyzdvižení kultury společnosti a jejích mravních a etických kvalit na co možno nejvyšší úroveň.

Jen tak může být dosaženo toho, aby se z ovládané masy lidu stalo organické společenství. Jím se rozumí společenský organismus, v němž všichni jedinci plní svoji úlohu a poslání, podobně jako všechny buňky a orgány v lidském těle. Jen tak může být celek v podobě těla národa patřičně zdravý a schopný plnohodnotné existence. Vše, co funkci takového organismu narušuje, je nutně nemocí, s níž se musí právě schopná a kompetentní vláda vypořádat.

Rozumí se samo sebou, že zdravé tělo národa nemůže v sobě nést významný podíl toxinů a cizorodých prvků, aniž by je dokázalo vyloučit dřív, než započne proces jeho zhouby. Zde nacházíme odpověď na otázky imigrace a vliv cizorodých menšin na zdraví celého národa. Je možné hovořit o rozmanitosti a diverzitě národních kultur, nikoliv ovšem o rozmanitosti a diverzitě kultur uvnitř národa samého. Podobně mohou existovat různí lidé různého původu, rasy a vyznání. Jak by však asi vypadal člověk, v němž by se spojily všechny tyto lidské kvality v jediné osobě? Taková představa je těžko myslitelná, pokud pod pojmem člověk nechceme chápat lidskou zrůdu.

Výchovná úloha vládců

Nuže, dostáváme se ke zjištění, že účelem jakékoliv vlády je vedení, a především výchova jí poddaného lidu k vyšším formám lidského bytí a lidského charakteru. Lid sám od sebe nebude nikdy směřovat k potřebným mravním ani morálním hodnotám, při nichž může vzniknout a existovat organická jednota lidského společenství. Jde totiž o hluboké duchovní poznání transcendentálního základu společenského organismu fungujícího pro dobro celku. Pro vyšší poznání musí ve zdravé společnosti navíc existovat odpovídající duchovní elity zasvěcené do zákonů přírody a universa. Jejich úkolem je posvětit vládnoucí osobnosti do jejich funkcí. Taková volba nepřísluší prostému lidu nacházejícímu se převážně ve stavu nevědomosti a podléhajícímu nejnižším instinktům.

Nyní již můžeme vyslovit nesporné tvrzení, že lid je vždy takový, jakou má nad sebou vládu. Vlastnosti a charakter národa či občanů státu jsou nutně dílem jeho vlády a duchovních stavů schopných poučit strážce společenského pořádku o tom, co je pro jeho lid dobré a co nikoliv. Výsledný organický řád potom ctí hodnoty rodu, zkušenosti předků, význam Tradice a přirozenou hierarchii založenou na úrovni ušlechtilosti a charakteru příslušníků čtyř základních společenských vrstev: Duchovenstva, vládců a strážců, nezávislých hospodářů a podřízených pracovníků (rozumí se dělníků, řemeslníků a pracující inteligence).

Současné politické garnitury nevykazují prakticky nic z toho, co zde uvádím jako průkazné znaky pravého vládnutí. Z toho plyne, že jejich vláda je bezcenná, bezzubá a prakticky zbytečná. Jejich veškeré kompetence se omezují na rozhodování o tom, kam se umístí finanční prostředky vydřené daňovým systémem z ubohých duší otročících ve prospěch kapitalistického trhu a jeho soukromých hybatelů. Takové rozdělování mohou provádět školení úředníci a byrokraté stejně dobře, jako lobující zástupci finančních a jiných zájmových korporací, pokud oním dobrem je uchování stávajícího vykořisťovatelského systému a moci kapitálu nad živými dušemi hladově seřazenými na straně nabídky lidské energie pro potřeby pracovního trhu. Na to politiky v parlamentu opravdu nepotřebujeme.

Povaha moci západní civilizace, k níž se s takovou vehemencí hlásíme, je z hlediska lidskosti a důstojného bytí člověka rozkladná a ponižující. Vládci údajně vzešlí z řad lidu vykazují nejnižší lidské vlastnosti a sekundují temným silám kapitálu a jeho parazitickým démonům.

A co naše duchovenstvo?

Existuje pouze v podobě licoměrníků zahalených do kněžských sutan. Tito kněží udílejí iluzorní útěchu posmrtné spásy křesťanským ovcím ztraceným v labyrintu sklíčenosti, nenávisti, chamtivosti a závisti. Sami již dávno ztratili poznání Pravdy a vědomí boží vůle.

Zapomněli, že Bůh stvořil vlky, šakaly a hyeny jako plemena jednoho psovitého druhu nadaná odlišnými vlastnostmi, aby žili každý podle své přirozenosti a nemísili se spolu, stejně jako stvořil lidské rasy různých schopností, aby rozvíjely odlišné kultury a způsoby existence podle ducha vlastního rodu na oddělených državách a neválčily spolu. Nanejvýše si vyměňovaly plody své práce, případně životní zkušenosti. Jen tak mohlo dojít k multikulturní sebevraždě evropských národů a ke ztrátě základní lidské identity.

Zapomněli, že podstatou vlády a ochrany Bohem stanoveného Řádu ve společnosti jsou mužné ctnosti, rozumnost, statečnost a spravedlivost panovníků a moudrost duchovních, že přístavem vášně a hmotných žádostí jsou ženy, jejich mírnost, počestnost a oddaná služba svým právoplatným manželům. Jen tak a bez božího dopuštění mohly společnost ovládnout zvrácené formy nevázaného soužití na základě perverzní ideologie genderové rovnosti a homosexuality.

Zapomněli, že povinností podnikatelů, obchodníků a živnostníků je vytvořit dostatek hmotných prostředků pro všechen lid vlastního společenství, které je zplodilo, vychovalo a předalo jim všechny výdobytky předků, aby je ctili, chránili a rozmnožovali ve prospěch celého národa. Jen tak se mohli všeho bohatství zmocnit finanční spekulanti, bezohlední chamtivci a nemravní podnikavci všeho druhu, aby bohatli na zbídačelých kostrách nemajetného lidu.

Zapomněli na samotného Boha představujícího vyšší kosmický princip, kterého si přetvořili k obrazu svému jako nástroj vlastního blahobytu, a na základě temných našeptávačů o plutokratické světovládě se zpronevěřili vlastnímu poslání. Jen tak se z výkonných vládců staly ničemné loutky vláčené finančními gangstery po globálním světovém jevišti, klesající od zištného individuálního prospěchu ke zradě vlastního národa.

Otřesný obraz společenské reality

Vláda západních politiků přináší absurdní představení pokleslých duší. Jejich způsob řízení společnosti zavádí jen zkažené formy lidské existence: sobectví, mamon, pokrytectví a vyznávání iluzorní a bezbřehé individuální svobody, touhu užívat si hmotných požitků bez omezení, jen podle možností svého mocenského vlivu a velikosti finančního konta. Není jim nic svaté a svoji duchovní prázdnotu skrývají za vyčpělými frázemi liberální ideologie.

Zákonodárné sbory politiků plodí hromady zákonů, příkazů a zákazů zasahujících do všech úrovní lidského života, protože absolutní a celospolečenská ztráta morálky nedává bez tak rozsáhlých direktiv a regulací žádná rozumná očekávání od jednání kteréhokoliv člověka, ať pochází z libovolné společenské vrstvy. Takové zákony nemají nic společného se spravedlností, protože spravedlnost má své místo pouze tam, kde existuje nějaký zažitý společenský řád a organický celek. A to není náš případ.

Právní stát a občanská společnost jsou ideální rejdiště šmejdů, právníků a zločinců všeho druhu, protože nikdo nemá ponětí o tom, co je dobré a co zlé. Vše závisí pouze na tom, do jaké míry se každému vyžírku a zločinci podaří obelstít nebo uplatit soudní moc. Zároveň je právo bez spravedlivého soudu využíváno ekonomickými subjekty ke spřádání právních kliček, jimiž se chytají do pastí nevědomé a důvěřivé ovce uvazující se z čiré nutnosti s těmito subjekty do smluvních vztahů, protože jinak by pomřely někde na ulici zimou a hladem. Jsou tak odíráni o zbytky svých těžce vydělaných peněz za potlesku tisíců právnických a exekutorských běsů, kteří si na tom všem mastí kapsy.

Demokratický stát a parlamentní systém politické moci jsou jistinou a vlastním prostředím lichvy a dluhového otroctví. Zákony jsou všem politickým figurantům dány předlohou předem tak, aby nakonec museli schválit její podloudný smysl zajišťující prospěch buržoazní třídě a ukrytý za liberálními ideologiemi a demokratickým nátěrem. Jen díky tomu je možné, aby lid byl okrádán o výplody své práce a ukradený výtěžek mu byl zpátky předhazován ve formě zúročených půjček na vše, co si není schopen ze svého platu v rozumné době zajistit.

Jen tak mohou mocní uzurpátoři tržní ekonomiky likvidovat samostatnost a nezávislost drobných podnikatelů a uvrhovat je do otrockých námezdních poměrů provázených věčným nedostatkem peněz potřebných na zajištění nutných existenčních potřeb. Ničí se tak tvůrčí potenciál lidí využitelný pro nebývalý blahobyt. Likviduje se samotný tvořivý a humánní duch doby ve prospěch uštvaných lidských zvířat, která se pachtí za každou slastí a požitkem jako za posledním zpestřením života plným stresu a frustrace.

Vládci bez svědomí

Vládci, kteří nebudují božský harmonický Řád spravedlivé společnosti, vládci, kteří nevedou přirozené společenské stavy k jejich svatým povinnostem a morální odpovědnosti za organický celek, tudíž vládci, kteří nevládnou podle čistého svědomí, věčné Tradice a rodové paměti, představují pro společnost čirou pohromu. Jsou to škůdci národa: A ať si nikdo nemyslí, že nastane obrat k lepšímu, budou-li naši minulí i současní lokaji a zaprodanci západního kapitálu nahrazeni místními zbohatlíky.

Omyl! Každý takový zástupce tržních predátorů má na starosti jediné: Uchovat stávající parazitický systém moci v udržitelném stavu tak, aby jeho hra usilující o maximalizaci soukromého vlastnictví kapitálu zůstala tím nejlukrativnějším, a přitom legálním švindlem, jakého se lze na těle vlastního národa dopustit.

Další tragický omyl by nastal, pokud by někdo má slova pochopil jako agitaci za socialismus či snad dokonce za komunismus. Kapitalismus, socialismus nebo komunismus jsou různé strany téže mince liberalismu. Tradiční a vpravdě pravicový společenský řád, který ctí přirozenou hierarchii a smysl lidského života, rozhodně nepřipouští funkci soukromého vlastnictví výrobních prostředků jako nástroj pro zbohatnutí pouze samotného vlastníka, natož aby vykořisťoval a na kost odíral své nemajetné zaměstnance. Každý hospodář si zaslouží přiměřeně vyšší hmotné požitky a respekt svého okolí, pouze pokud svým podnikáním zúrodňuje půdu pro blahobyt vlastního národa. V opačném případě je horkým kandidátem na vyvlastnění.