Mimořádný znalec hudby

V motorovém vláčku. 

Při pouhé představě pouti více nežli hodinové v průsmycích mezi jesenickými kopci, zejména pak při absenci podnětů hodných postřehování požádám vnitřním hlasem o vynětí alespoň jedné interesantní vzpomínky.

Nepsal bych úplnou pravdu kdybych nezmínil  přistoupivší dívku okolo plnoletosti jež tak učinila na první stanici od té kde vlak započal svou rutinní cestu.

Byla to dívka štíhlá rusovlasá v béžových leginách. Nad pevným středem jejího těla se jen nepatrně kulatily drobné prsy meší než do dlaní.

Mou snahou tedy bylo mimo občasné odhlédnutí skrz okno do krajiny využít čas plnou hodinu za posedu na krátkých jen bídně čalouněných sedačkách motoráku.

Mlhavé vzpomínce bych rád vdechl pel života. Přiznávám pod tíhou posledních horkých dnů nemohu nevzpomenout pana Jiřího Černého.

Na první pohled to byl nejenom vzrůstem silou pronikavostí hlasu integritou stálostí v postojích - impozantní muž se vzácným charakterem.

Neznal jsem jej osobně, ale neodpustím si zmínit naše letmé míjení...

Je tomu drahně let asi třicet napsal bych. V půli devadesátek jsem měl jedinečnou příležitost slyšet jeho hutný sametově hebký hlas. Zcela bez patosu jej řadím k mistrům mluveného slova jakým byl herec Miroslav Moravec interpret poezie Alfréd S. 

Jestliže lze o někom napsat že byl majitelem melodického hlasu pak nadevší pochybnost o Jířím Černém. Jakoby toho nebylo dost nejenže měl melodický hlas ke všemu působil dlouhá léta i v časopise MELODIE.

Nyní už zanechám myšlenkových konstruktů. Mám takměř půlku cesty za sebou tak musím přidat v psaní.

V polovině devadesátek velkoryse poctil příhraniční městečko svou návštěvou v rámci pořadu Antidiskotéka.

Nesmazatelně se mi vrylo do paměti kterak burácivým hlasem uváděl kapely jako Pearl Jam, Alice in Chains nebo  The Smashing Pumpkins.

Po celých třicet let pak v archivu myšlenek nosím Jiřího zápal až posvátnost s jakou nám představoval tehdy v očích (či spíše ve znaleckých uších) tehdy zcela neznámého poněkud plaše působícího zpěváka kapely The Frames.

Jiří doslova adoroval za jeho zviditelnění.

Nepochyboval o jeho kvalitách.

K lepšímu dal i to jakým spartánským způsobem kapela natočila svůj první klip.

Snad na pevně umístěné kamery čekárny na poště či úřadu.

 

Jiří v závěru vyřkl prorockou větu na adresu rozechvělého interpreta:

 

" O tomto muzikantovi v budoucnu ještě hodně uslyšíme!"

 

Dal čas Jiřímu Černému za pravdu?

 

Oním mužem nepolapitelného pohledu nebyl nikdo jiný než....

 

Ach ano Glen Hansard

 

Jiří díky za tu možnost být u Vaší nadmíru hodnotné Antidiskotéky

 

Marty