Po stopách normálního muže

Každá žena touží po tom potkat muže, jenž bude pozorný, ohleduplný, samostatný, zajištěný, vtipný, bude o sebe pečovat, mít vkus a krásně vonět. Takový muž ovšem už přítele má. Když slevíme z těchto pohádkových požadavků, s věkem a zkušenostmi prostě stojíme jen o normálního muže, na kterého bude spoleh a bude nám oporou. Pryč jsou náctileté představy knížek Lenky Lanczové o osudové lásce, co hory přenáší, pugéty růží přináší, modré z nebe snáší a nikdy nikde jinde nezanáší. Světe div se, i já občas zatoužím po nesmělých pohledech a dotecích, plachém oťukávání a touze po duševním i tělesném souznění s panem Dokonalým. Má chuť randit však bývá většinou uzemněna mými zkušenostmi, z nichž se stávají jen a jen veselé historky…

Není tomu dávno, kdy jsem byla s jedním na večeři, která skončila v mé posteli. Nemám ve zvyku kupovat zajíce v pytli, takže proč ne. Ano, sex byl nadprůměrný, zhodnotila jsem objektivně nad ránem. Na následující schůzku dalšího dne jsem ho pozvala k sobě na oběd. Poté co jsem ho nakrmila a ukojila, jsem chtěla namasírovat. Řekl, že možná někdy příště, tak jsem mu odpověděla, že by už měl jít. Po měsíční pauze mi volal a cítil se dotčeně, že jsem se za celou dobu neozvala. Zcela upřímně jsem mu vpálila do obličeje, co si o něm myslím. A jeho reakce? Omlouval se jako dítě přistižené při krádeži bonbonu, dušoval se, že vše napraví a zval mě na dovolenou. Milí nezdvořáci, je vás všude jako hub po dešti, to je pech, když my ženy hledáme jehlu v kupce sena.

Před časem mě jeden skoro čtyřicátník zval na rande. Asi za to může jeho věk, že mu již paměť neslouží, ale s tímhle pánem jsem před léty na kávě skutečně byla a bylo to vskutku nezapomenutelné: celou dobu si na mobilním telefonu s nějakou dopisoval. Milí muži, co jste toho vystřídali tolik, že si to ani nepamatujete: my ženy nezapomínáme.

Po delší vleklé angíně jsem se sešla s jedním mužem mého věku. Vypadal rozumně, vyznával zdravý životní styl a vzhlédl se ve vegetariánství. Jsou lidé, kteří jsou chytří a ihned to poznáte. Jsou však i lidé, kteří ze sebe dělají chytré a ihned to poznáte také. On byl právě ten druhý případ. Mluvil a mluvil a já poznala, že jeho prozření na bezmasé cestě životem, meditace, jóga a hltání knih o potlačení ega jsou jen momentálně laciné přijaté „moderní“ životní hodnoty. V proudu slov řekl najednou: „Hezky voníš, po citrónech.“ „To je Tantum verde“, odpověděla jsem pobaveně a vysvětlila mé problémy s krkem. Když mě doprovodil domů, oddychla jsem si. Pár dní o sobě nedal vědět, což mi samozřejmě nijak nevadilo a pak se ozval: „Vykouříš mi ho? Jsem vegetarián a nekuřák, bude ti to chutnat.“ Milí vegetariáni a nekuřáci v jednom: děkujeme, nechceme.

Další muž vypadal také normálně, dokud nepřišel s nápadem, že když ráda vařím a peču, mohla bych ho na první schůzku pozvat k sobě domů na večeři. To jsem zamítla. Milí pánové, cizí lidi si domů nezveme a nevidíme jediný důvod, proč bychom pro ně měly vařit.

A nakonec skutečná třešnička na dortu: stupně zaujetí  bývalého milence:

Přidá si vás do přátel na facebooku.

Lajkuje vaše příspěvky na facebooku.

Když to nezabere, komentuje vaše příspěvky.

A když ani to, lajkuje komentáře vašich přátel u vašich příspěvků.

Milí bývalí milenci, ne nadarmo máte nálepku „bývalí“.

Říká se, že normálního muže potkáte na každém rohu. A proto udělal Bůh Zemi kulatou. (L)